čpd výcuc

- politické procesy, přeměna na beztřídní společnost

- 1960 - přijata ústava zakotvující vedoucí úlohu KSČ, socialismus a pozvolný přechod ke komunismu

- 1968 – federalizace Československa, nástup Gustava Husáka

- 1989 – vyvrcholením úpadku východního bloku

- Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu

- 1.1. 1993 – rozdělení Československa na ČR a SR

5. Český stát a jeho mezinárodní postavení ve středověku a na začátku novověku

- vliv Svaté říše římské – říšští císaři se snažili o začlenění českého státu, ale čeští panovníci odmítali a nadále považovali český stát za své patrimonium (ale jeho mez. postavení se odvíjelo od vztahu k SŘŘ + placení mírové daně)

- snaha o uznání statusu quo -> německý císař potvrdil jejich nárok na český trůn -> udělení královského titulu českým knížatům

- 1212 – Zlatá bula sicilská – formální zakotvení suverenity českého království a dědičnost českého trůnu

- 1289 – český král definitivně uznán jako kurfiřt

- Zlatá bula Karla IV. – plná suverenita českého království

- Václav III. získal titul uherského (1301) a poté i polského (1305) krále

- vytvoření mírové organizace – Jiří z Poděbrad -> nástupcem Vladislav Jagellonský

- s nástupem Habsburků došlo k postupnému začleňování českých zemí do systému habsburských držav (formálně zakotveno v Obnoveném zřízení zemském)

6. Sociální struktura české středověké společnosti a její odraz v právu

- právní partikularismus – teritoriální a statusový

- právo zemské:

• právní postavení šlechticů, charakter obyčejového práva doplněného o legislativní akty panovníka

• nálezy zemského soudu, usnesení zemského sněmu -> zemské desky

• snahou o ucelenou kodifikaci byl Maiestas Carolina

• právní knihy (Kniha rožmberská, Práva zemská česká)

- inkolát = označení příslušnosti daného jedince mezi šlechtu a oprávnění k nabývání tzv. deskových statků

- právo městské:

• společenské, správní a ekonomické poměry měšťanstva + privilegia

• Kniha písaře Jana, Práva městská království českého

- právo pozemkové vrchnostenské:

• vztahy mezi vrchností a poddanými a mezi poddanými navzájem

• charakter obyčejového práva

- právo kanonické:

• Corpus iuris canonici

7. Ústřední orgány a instituce českého státu do roku 1526

- v čele feudálního státu stál panovník se svou družinou velmožů

- nejstarším orgánem shromáždění velmožů (dvorské sjezdy) -> nové instituce:

• zemský sněm – shromáždění šlechty a představitelů duchovenstva, jednotlivé stavy zasedají odděleně v tzv. kuriích, pro přijetí usnesení vyžadován souhlas všech kurií, dále delegovaly své členy na generální sněm zemí Koruny české

• zemský soud – podléhali mu šlechtici, deskový majetek (zapsaný v zemských deskách)

• královská rada – tvořena politickými rádci panovníka, po husitských válkách byla tvořena zejm. zemskými úředníky, po r. 1526 nahrazena tajnou radou