čpd výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- nové zákoníky:
Constitutio criminalis Josephina (1707) – 1. samostatný trestní zákoník vydaný v českých zemích, zavedl inkviziční proces pro stíhání deliktů ex offo, v případě soukromé žaloby akuzační řízení
Constitutio criminalis Theresiana (1768) – nahradil dosavadní trestněprávní předpisy a stal tak se jednotným česko-rakouským zákoníkem, kruté represivní tresty, presumpce viny (důkazní břemeno na obžalovaném), libovůle soudců
Všeobecný zákoník o zločinech a způsobu jejich trestání (1787) – hmota, zásada zákonnosti (nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege), trestné pouze takové jednání, která byla v zákoníku výslovně uvedena, snaha o převýchovu pachatele, polehčující a přitěžující okolnosti, i pokus o spáchání trestného činu je trestné, přehlednost, srozumitelnost a legislativně-technické zpracování
Trestní (hrdelní) řád (1788) – proces, důsledný inkviziční proces vedený písemnou formou, trestními soudci výlučně právníci, přítomnost laiků vyloučena
Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích (1803) – opět spojena dohromady hmota a proces, přehledný, formulačně přesný a vyhýbá se kazuističnosti, podmínkou trestnosti je zlý úmysl pachatele, rozlišení zločinů a přestupků
19. Kodifikace občanského práva a civilního procesu v období absolutismu (do roku 1848)
- 1753 – kompliační komise pro přípravu jednotného zákoníku pro české a rakouské země:
Codex Theresianus – 3 díly
- další zákoníky:
ABGB – ovlivněn přirozenoprávními zásadami, ŘP a kanonickým právem
20. Státoprávní události r. 1848 (v rámci celé monarchie a v českých zemích)
- rok 1848 výrazným mezníkem -> zrod moderního státu či likvidace feudálních přežitků
- po vypuknutí povstání ve Vídni (13.3.) přislíbil panovník Ferdinand V. přechod ke konstitučnímu režimu, Metternich byl odvolán a byla ustanovena vláda v čele s hrabětem F. Kolovratem, jednotlivá dikasteria (dvorské úřady a komory) se přeměnila na ministerstva
- přijetí Pillesdorfovy ústavy (26.4.1848) – ale nikdy nevstoupila v platnost
- zrušení poddanství za náhradu
- panovník má právo veta vůči říšskému sněmu, který vydává zákony
- přesunutí sněmu do Kroměříže -> návrh kroměřížské ústavy (k vyhlášení ale nikdy nedošlo)
- 4.3.1849 – vyhlášena Stadionova ústava
- 7.3.1849 – sněm rozehnán císařem Františkem Josefem I.
vývoj v českých zemích:
- první pražská petice (12.3.) – soupis 11 politických požadavků určených císaři (např. zrovnoprávnění češtiny s němčinou, zavedení ústnosti a veřejnosti soudního řízení)
- Svatováclavský výbor měl dohlížet na dodržování petice
- druhá pražská petice (29.3.) – reagovala na vyhýbavou odpověď panovníka, který přislíbil pouze jazykovou rovnoprávnost a zrušení roboty -> kabinetní přípis, kterým slíbil zřízení zemského sněmu, zrovnoprávnění češtiny a zrušení roboty