čpd výcuc

- činnost – zákonodárná a správní

- Anenské patenty – rozpuštění sněmu a vytvoření zemské správní komise

30. Charakteristické rysy vývoje práva v Čechách v letech 1848-1918

- pád feudalismu -> novelizace klíčových předpisů – např. zrušení ustanovení týkajících se feudalismu v ABGB nebo trestní zákon z r. 1852

- přijímání represivních opatření – měla utužit již tak centralizovaný režim

- v ekonomické oblasti velmi liberální – horní řád (1854), živnostenský řád (1859)

- počátky moderního právního řádu

- podobu českého práva ovlivnila prosincová ústava -> prostor k obdobnému „česko-rakouskému“ vyrovnání, což se odrazilo v České deklaraci (1868) a později i ve fundamentálních článcích

- po obnovení konstitucionalismu dochází k významným kodifikacím – Všeobecný obchodní zákoník (1863), nový trestní řád (1873) a občanský soudní řád (1895)

31. České politické strany ve 2. pol. 19. stol. a jejich programy

- vůdčí silou českého politického hnutí v r. 1848 se stal Svatováclavský výbor

- 1848 – založena Národní strana – nejstarší politická strana (Palacký, Rieger, Brauner)

- s nástupem A. Bacha všechna národní hnutí pryč -> od r. 1863 politika pasivní rezistence

- rakousko-uherské vyrovnání -> Palacký žádá federalizaci Rakouska v autonomní celky

- Česká deklarace (1868) – dokument podepsaný 82 českými poslanci a měšťany, autorem Rieger, prohlašovala neporušitelnost, nezadatelnost a nepromlčitelnost českého státního práva, požadavek trializace říše

- české země průmyslově i finančně nejvyspělejší oblastí starého Rakouska

- fundamentální články (1871)

- 1874 – rozdělení Národní strany:

• staročeši

- konzervativní, opírali se o bohaté vrstvy, inteligenci a duchovenstvo

- Palacký, Rieger

- 1878 ukončili politiku pasivní rezistence a začali opět zasedat v říšské radě

• mladočeši

- liberální, chudší vrstvy a podnikatelé

- bratři Grégrové, Karel Sladkovský, Karel Kramář

- 1874 ukončili politiku pasivní rezistence a začali opět zasedat v říšské radě

- vláda Eduarda Taafeho – tzv. železný kruh pravice -> prosazování určitých pol. cílů

- Stremayrova jazyková nařízení – komunikace během řízení musela být vedena v jazyce, ve kterém byla podána žádost -> posílení češtiny

- 1882 – rozdělení pražské univerzity na českou a německou

- 1890 – punktace, tj. koncept rozdělení českých zemí na německou a českou část dle národnostních kritérií

- vznik nových politických stran – agrární (A. Švehla), katolická, realistická (T.G. Masaryk) a národní strany sociální (V. Klofáč)

32. Vývoj státoprávních představ o budoucím státním uspořádání v době 1. světové války

- rozpad politických programů a koncepcí, přestal se svolávat parlament a v zemi začala fakticky vládnout vojenská diktatura