čpd výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- důsledky dohody: ztráta 2/5 území, abdikace Beneše (5.10. 1938)
- „oduznání Mnichova“ = absolutně neplatným právním aktem, protože se jedná o smlouvu v neprospěch třetí strany, postrádá znaky svobodného projevu vůle, nebyla přijata parlamentem a hranice lze dle ústavní listiny z r. 1920 měnit pouze ústavním zákonem
46. Státoprávní změny v době 2. Č-SR
- přijetím Mnichovské dohody (1938) začíná období 2. republiky
- jednání o změně postavení Slovenska -> předložení návrhu zákona o autonomii Slovenska
- 6.10. 1938 – Manifest slovenského národa -> základem pro Žilinskou dohodu, tj. deklaraci slovenských stran o autonomii Slovenska v rámci ČSR
- jmenování Josefa Tisa ministrem pro správu Slovenska, o den později předsedou autonomní vlády – ta zatím součástí pražské vlády, převedena správa slovenských záležitostí
- Podkarpatská Rus – autonomní vláda s Augustinem Vološinem v čele, všechny dosavadní strany zrušeny, místo nich totalitní Národní strana ukrajinská
- autonomie Slovenska právně vyjádřena v ústavním zákoně č. 299/1938 Sb., společně s ním přijat i ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi
- z 2. republiky se de facto stala federace -> změna názvu: Česko-Slovenská republika
- Národní shromáždění, Sněm Slovenskej krajiny
- 13.11. zvolen prezidentem Emil Hácha, vláda podala demisi a předsedou nové se stal Beran
47. Volební systém, politické strany v 1. a 2. ČSR
- Revoluční národní shromáždění (vzniklo po přijetí Prozatímní ústavy rozšířením Národního výboru) bylo ustaveno dle tzv. Švehlova klíče (tzn. nebylo voleno)
- 1. volené orgány:
obecní zastupitelstva (r. 1919, aktivní volební právo 21let a 3měsíční pobyt v obci, pasivní 26let a roční pobyt, volební období 4 roky – u 1. zastupitelstev o rok kratší, rozdělení mandátů dle poměrného zastoupení)
Národní shromáždění – aktivní 21let a pasivní 30let (pro Senát 26 a 40 + 10let občanství ČSR), Volební řád Poslanecké sněmovny (1920) –> rozdělení republiky na volební kraje a určení, kolik každému kraji připadá mandátů (dle zásad poměrného zastoupení)
zemská a okresní zastupitelstva – aktivní 24let a roční pobyt, pasivní 30let a 2 roky, 1/3 zastupitelů jmenována vládou
- 1927 – volební právo odňato příslušníkům branné moci a četnictva
- politické strany:
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = „agrárníci“
- založení 1899 pod názvem Česká strana agrární – Antonín Švehla, po jeho smrti předsedou Rudolf Beran
- zánik 1938 -> sloučení se Stranou národní jednoty
Československá sociálně demokratická strana dělnická = ČSDSD
- předsedou Vlastimil Tusar
Československá národní demokracie = ČSND
- 1. ministerský předseda v ČSR Karel Kramář
- členem mj. Alois Rašín
Československá strana národně socialistická = ČSNS