čpd výcuc

Prozatímní národní shromáždění:

- zvoleno v nepřímých volbách

- 300 členů (200 poslanců z Čech, 100 ze Slovenska), zastoupeny strany Národní fronty

- zákl. úkoly: potvrzení prezidenta ve funkci, ratihabice přijatých dekretů, příprava voleb ÚS

Ústavodárné shromáždění:

- jednokomorový zákonodárný sbor ČSR existující od června 1946 do května 1948

- vznikl na základě posledních demokratických voleb

- hlavní cíl: přijetí nové čsl. ústavy

- předsedou Klement Gottwald

- tzv. budovatelský program – nová ústava + zákonodárná činnost

- po přijetí Ústavy 9. května rozpuštěno

58. Retribuce a její právní úprava 1945-1947

- retribuce = potrestání válečných zločinců a kolaborantů, právně se opíralo o 3 předpisy:

• dekret č. 16/1945 Sb. – „velký retribuční dekret“

- trestné činy kategorizovány do 3 skupin – zločiny proti státu, zločiny proti osobám a udavačství -> odnětí svobody, trest smrti + vedlejším trestem ztráta občanské cti

- zřízení místních lidových soudů (24) – 5členné senáty (1 soudce + 4 laici), návrh žaloby předkládal veřejný žalobce (toho jmenoval ministr spravedlnosti), jednání ústní a veřejná, proti rozsudku žádné opravné prostředky

• dekret č. 17/1945 Sb. o národním soudu

- zřízen národní soud – funkce orgánu retribučního soudnictví v případě zvlášť vyjmenovaných osob, funkce tzv. čestného soudu

- 7členný senát (1 soudce + 5 laiků), sídlo v Praze

• dekret č. 138/1945 Sb. – „malý retribuční dekret“

- pouze 3 paragrafy

- nepřístojné chování urážející národní cítění českého nebo slovenského lidu vzbuzující veřejné pohoršení

- trestem až roční vězení nebo pokuta do výše 1 milionu Kč

- statistika: retribucí postiženo 33 tisíc osob, k trestu smrti odsouzeno 713 osob, k doživotnímu žaláři 741 osob, k dočasnému trestu 19888 osob (prům. doba trestu > 10let)

59. Národnostní problematika a její řešení v ČSR v letech 1945-1946

- čl 8. Košického vládního programu – jasně formulován odsun Maďarů a Němců

- základní právní předpoklad pro odsun stanovil dekret č. 33/1945 Sb., na jehož základě Němci a Maďaři pozbývali čsl. státní občanství -> těm pak nařízena pracovní povinnost

- dekret č. 12/1945 Sb. – konfiskace a urychlené rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů i zrádců a nepřátel

- odsun menšin – za války vládly v českých zemích protiněmecké nálady, proto se po Heydrichiádě (1942) objevila myšlenka totálního odsunu -> Beneš přišel s plánem -> souhlas velmocí (podmínkou bylo, že odsun bude proveden humánním způsobem) -> 2 fáze: divoký odsun (Revoluční gardy) a koordinovaný odsun (sjednán na Postupimské konferenci)

60. Ústavní změny v letech 1945-1948

- poválečná situace si vyžádala určité ústavní provizorium