čpd výcuc

- oporou demokratické republiky, náleželi k tzv. stranám Hradu podporujícím prezidenta Masaryka a ke stranám sdruženým v tzv. Pětce, která měla zásluhu na stabilizaci pol. systému 1. republiky

- hlavním představitelem Václav Klofáč

• Slovenská ľudová strana

- založena Andrejem Hlinkou, který byl i předsedou -> Josef Tiso

- oficiálně se přihlásila k fašistickému hnutí

• SDP

- vedl Konrád Henlein, v r. 1935 vyhrála volby

- podílela se na rozbití 1. republiky

48. Zmocňovací zákonodárství v 1. a 2. ČSR

- umožňovalo přenést některé kompetence v oblasti zákonodárství na jiné orgány (nejčastěji na vládu)

• Zákon o mimořádné moci nařizovací (1933)

- umožnil vládě potlačení svobody obchodu -> mohla vydávat hospodářské zákony bez účasti parlamentu (zajištění rovnováhy v hospodářství)

- nejdřív pouze do listopadu 1933, poté novela prodlužující zmocnění do 30.6.1934, pak opět prodloužena -> z dočasného opatření se tak stalo dlouhodobější (do 1937)

• Zákon o obraně státu (1936)

- umožňoval vládě provádět nová organizační a vojensko-technická opatření ke zvýšení obranyschopnosti republiky

- Nejvyšší rada obrany státu – nový orgán v čele s předsedou vlády

- zřizování pohraničních opevnění

- vytvoření Stráže obrany státu a organizace civilní protiletecké obrany

• Ústavní zákon o zmocnění ke změnám ústavní listiny republiky česko-slovenská a o mimořádné moci nařizovací (1938)

- de facto likvidoval zákonodárnou moc parlamentu -> prezident a vláda

- oficiální znění bylo ve slovenštině

- prezident po dobu 2 let zmocněn vydávat dekrety ke změně ústavy a ústavních zákonů, vláda k nim mohla vydávat prováděcí předpisy

49. Vznik protektorátu Čechy a Morava, autonomní a říšské orgány

- 1939 – stále zřetelnější, že se Hitler definitivně snaží o likvidaci Česko-Slovenska, navíc radikální část slovenské pol. reprezentace připravovala plán odtržení a vyhlášení nezávislosti

- zákon č. 1/1939 Sb. – Slovenský štát

- 14.3. – jednání v Berlíně mezi ministrem zahraničí F. Chvalkovským, prezidentem E. Háchou a Hitlerem, který oznámil, že zbytek Čech a Moravy bude okupován

- 16.3. – vydán Výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava -> formálně koncipován jako autonomní část Třetí říše, ale reality odlišná (pouhá fikce)

- zdánlivou formou parlamentu bylo Národní souručenství (tj. jediné povolené pol. hnutí)

- 2 skupiny orgánů:

• autonomní

• prezident – Emil Hácha

• vláda – za dobu Protektorátu se vystřídaly 4, které postupně vedl Beran, Eliáš, Krejčí a Bienert

• říšské – nadřazeny autonomním orgánům

• říšský protektor – zástupce Vůdce a říšského kancléře, nejvyšší článek soustavy říšských orgánů, mohl vydávat i rušit právní normy, postupně von Neurath, Heydrich, Daluege a Frick

• státní tajemník – zástupce říšského protektora, K. H. Frank

• státní ministerstvo – K. H. Frank

• nižší orgány