čpd výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- oberlandráty – bděly nad německými obyv. a dohlížely nad obecní a okresní samosprávou
- úřady práce – evidence pracovní síly pro možnost totálního nasazení v Říši
50. Charakter práva v Protektorátu Čechy a Morava
- v platnosti zůstaly předpisy česko-slovenského práva, ale zúžená působnost z důvodu německého práva, kterým se řídili němečtí občané
- nové právní předpisy mohl vydávat prezident, vláda a říšský protektor
- německé právo nadřazeno protektorátnímu, ze kterého se nesmělo použít nic, co by odporovalo německému právu
- obyvatelstvo – 3 kategorie: němečtí říšští občané, protektorátní občané a obyvatelé, na které se vztahovaly rasové předpisy a byli zbaveny právní ochrany
- implementace rasových předpisů do českého pr. řádu – norimberské zákony
- soudnictví – přenesení něm. jurisdikce, přenesená soustava něm. soudů (12 úředních, 3 zemské a Vrchní zemský), pro postihy deliktů proti okupační moci zřízeny zvláštní soudy (zkrácené řízení, nemožnost odvolání, případná exekuce vykonatelná ihned)
- trestní právo – dualizace
- právní postavení židovského obyvatelstva – norimberské zákony, represivní rasová politika, jejich majetek postupně arizován
51. Státoprávní aspekty zahraničního a domácího odboje v období 2. světové války
- vytvořením Protektorátu přestala republiky fakticky existovat, de iure autonomní součástí Třetí říše, ale ve skutečnost jí byl podřízen
- protest proti německému postupu v Čechách podaly vlády VB, Francie, USA a Sovětského svazu -> dle Beneše důkazem mez. existence ČSR fungování konzulátů v zemích, které rozpad ČSR neuznaly (tj. názor, že republika nikdy právně existovat nepřestala)
zahraniční odboj:
- Československý národní výbor – jakýsi předstupeň prozatímní vlády, demonstroval existenci čsl. státnosti, vznik 17.11 1939 v Paříži -> přesídlení do Londýna
=> prozatímní státní zřízení – systém orgánů tvořený hl. prezidentem, vládou a Státní radou
-
prodloužení mandátu Benešovi, protože obhájil svou rezignaci tím, že byla učiněna pod nátlakem a jeho volební období je sedmileté (zvolen 1935), navíc dle §58 ústavy zůstává dřívější prezident ve své funkci, pokud není zvolen nový
-
exilová vláda – předsedou Jan Šrámek
-
Státní rada (vznik 1940) – poradní orgán prezidenta a kontrolní orgán v rámci prozatímního zřízení, max 40 členů, ke každému chystanému dekretu musela vydat stanovisko
- komunistický odboj – 2. centrum zahraničního odboje, Moskva, v čele Klement Gottwald
domácí odboj:
- několik odbojových skupin: Obrana národa, Politické ústředí, Petiční výbor věrní zůstaneme
- 1940 – spojení skupin -> Ústřední vedení odboje domácího (po zapojení KSČ se přejmenoval na Ústřední národně-revoluční výbor Československa)