čpd výcuc

- dnem vyhlášení pozbývala platnost všechna ustanovení odporující ústavě či republikánské formě státu a všechny dřívější zákony

• ústavní listina

- 6 hlav, 134 paragrafů

- demokratická republika v čele s voleným prezidentem

- území ČSR tvořilo jednotný a nedílný celek, jehož hranice možno měnit pouze ústavním zákonem

- jednotné občanství

- zákonodárná moc: dvoukomorové Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a Senát), zákaz imperativního mandátu

- v době, kdy nebyla sněmovna, vykonával její pravomoc 24členný výbor

- výkonná moc: vláda (jmenována prezidentem, odpovědná PS), prezident (volen NS na 7 let, měl suspenzivní veto, neodpovědný), ministři a nižší správní úřady

- soudní moc: nezávislý soudci (jmenováni trvale), Nejvyšší soud

- katalog občanských práv

- ochrana menšin – všichni jsou si před zákonem rovni

- společně s ústavou přijata řada dalších zákonů – jazykový zákon, volební zákon do PS či zákon o složení a pravomoci senátu

- ústava formálně platila do r. 1948, kdy byla nahrazena Ústavou 9. května

38. Ústavní vývoj v letech 1918-1939

- viz otázky 34 a 37

39. Vývoj a právní úprava organizace územní správy v první ČSR

- recepční normou zajištěna kontinuita s rakouskou a uherskou správní organizací – dosavadní správní orgány podřízeny Národnímu výboru

- zákon č. 2/1918 Sb. – zřízeno 12 nejvyšších správních orgánů (na zákl. usnesení vlády přejmenováno na ministerstva) a Nejvyšší správní soud

- zrušení monarchistických ustanovení, sjednocení obecná samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

- župní reforma (1920) – rozdělení území na 21 žup, župa = vyšší územně samosprávný celek, v čele župan, orgány: župní zastupitelstvo a župní výbor

- organizační zákon (1927) – unifikace státní správy v celé ČSR, posílení státních orgánů = oslabení samosprávy, koncipován jako novelizace župního zákona (ale obsahem odporoval), župy nahrazeny zemským principem (4), zemi spravoval zemský úřad v čele se zemským prezidentem a zemským zastupitelstvem, výkonným orgánem zemský výbor

40. Charakteristika vývoje práva v 1. ČSR (prameny, vývojové tendence)

- problémem právní dualismus – v českých zemích platilo právo rakouské, na Slovensku právo uherské -> tendence k unifikaci – kodifikace v 30. letech

- základem českého práva právní předpisy z dob osvícenského absolutismu a Bachova neoabsolutismu -> ABGB (1811), obchodní zákoník (1863), živnostenský zákoník (1859), směnečný řád (1850), Občanský soudní řád (1895), trestní zákon (1852) a trestní řád (1873)

- právní normy na Slovensku převážně obyčejového charakteru, zejm. v posledních desetiletích existence Uher však dochází k vydávání psaných zákonů – obchodní zákon (1875), směnečný zákon (1876), manželský zákon (1894), Občanský soudní řád (1911), trestní zákon o zločinech a přečinech (1878) a trestní zákon o přestupcích (1879)