čpd výcuc

vývoj po roce 1855:

- sjednocení soudů 1. instance a orgánů politické správy

• smíšené okresní úřady – 1. instance, místo původních okresních

• zemské (krajinské) soudy – 2. instance

• vrchní soudy – v Brně a Praze

• Nejvyšší soud – vrcholný orgán, ve Vídni

vývoj po roce 1867:

- přijetí prosincové ústavy -> restrukturalizace soudní soustavy:

• okresní soudy – samosoudci

• zemské a krajské soudy – v 1. instanci závažnější delikty, ve 2. sloužily jako odvolací soudy pro okresní soudy

• vrchní soudy – 5členný senát

• Nejvyšší soud

- vznik specializovaných soudních institucí:

• živnostenské soudy

• patentní soudy

• říšský soud – řešení kompetenčních sporů a stížností občanů o porušení ústavou garantovaných práv, skládal se z prezidenta, viceprezidenta a 12 dalších členů

• správní soudní dvůr – přezkum správních rozhodnutí

• státní soudní dvůr – žaloby proti ministrům, kteří porušili zemskou či říšskou ústavu, o vydání ke stíhání rozhodovala dvoutřetinová většina alespoň 1 komory Říšské rady

29. Organizace veřejné správy ve 2. pol. 19. stol.

- nová forma organizace státu -> dvojkolejná správa:

• státní (zeměpanská) správa

- základy nového zřízení položeny dubnovou ústavou, zrušením poddanství a dalšími patenty –> 3stupňová hierarchie okres – země – stát

• okresní správa

- převzaly agendu bývalé vrchnostenské správy

- okresní úřad se nazýval okresní hejtmanství – v čele hejtman (právnické vzdělání!), rozsah činností taxativně vymezen

- Silvestrovské patenty a Bachův neoabsolutismus -> počet okresů zvýšen na 208 v Čechách, 76 na Moravě a 22 ve Slezsku, hejtmani nahrazeni okresními představenými – pravomoci stejně + soudní

- prosincová ústava -> počet okresů snížen, v čele opět hejtman

• krajská správa

- jakési dědictví původní správy -> „mezičlánek“ mezi zeměmi a okresy, které měly být podřízeny přímo ve Vídni (rozbita politická soudržnost českých zemí)

- 1862 zrušeny kvůli jejich nadbytečnosti

• zemská správa

- v Praze, Brně a Opavě

- zpočátku omezené pravomoci, postupně přibývaly z důvodu slábnoucího vlivu krajů

- některé úseky státní správy svěřené přímo císaři nebo ministrům

• samospráva

• obecní samospráva

- základem svobodného státu je svobodná obec -> autonomní správa některých věcí v obci

- právní postavení ošetřeno v obecním zákoně (1849), který prováděl Stadionovu ústavu

- rozdělení obcí na místní, okresní a krajské

- oprávnění vytvářet si vlastní orgány – obecní výbor a představenstvo

- působnost – vlastní a přenesená

• okresní samospráva

- působnost – vlastní a přenesená

• zemská samospráva

- vrchol možné samosprávy

- poslanci zemského sněmu od r. 1861 voleni, v čele zemský maršálek, výkonným orgánem zemský výbor