čpd výcuc

- ústava se setkala s odporem => kroměřížský návrh ústavy (podílel se mj. Rieger)

• méně centralistický, dělba moci, svrchovanost lidu a nedílná dědičná monarchie

• jednotlivé země částečně autonomní, v čele hejtmani

• dvoukomorový říšský sněm – sněmovna zemí a sněmovna lidu

• katalog občanských práv

- nikdy nebyla realizovaná, protože císař 4.3. 1849 vyhlásil Stadionovu ústava

2. etapa: 1851-1860

- ústava zrušena Silvestrovskými patenty

- Bachův neoabsolutismus

3. etapa: 1860-1867

- konstituční režim

- Říjnový diplom

- Schemrlingova ústava

4. etapa: 1867-1918

- dualizace říše

- prosincová ústava

27. Vývoj volebního práva od poloviny 19. stol. do roku 1918

- základním principem rakouského volebního práva byl poplatnický systém = výkon volebního práva náležel jen těm, kdo platili přímé daně

- voliči na základě svého majetku rozděleni do jednotlivých kurií:

• kurie velkostatkářské

• kurie obchodních a živnostenských komor

• kurie průmyslových měst

• kurie venkovských obcí

- voleb se neúčastnili příslušníci ozbrojených složek a ženy

volby do zemských sněmů:

- ve 3 kuriích (městská a živnostenská se spojily v jednu)

- ve venkovské kurii probíhaly volby dvoukolově – nejprve zvoleni volitelé a ti poté volili jednotlivé poslance

volby do říšské rady:

- nejprve voleni zemskými sněmy

- od r. 1873 zavedena přímá volba

- volilo se ve 4 kuriích a počet poslanců se zvýšil na 353

volby do samosprávy:

- majetkové a pobytové (volič musel pobývat na území obce 6 měsíců) požadavky

- obecní volby: obyvatelstvo rozděleno do 3 skupin dle výše daní a každá skupina vysílala stejný počet zástupců

- okresní volby: volilo se ve 4 kuriích

změny volebního práva:

- 1882 – Taafeho reforma – snížila census pro volby do Říšské rady z 10 zl. na 5 zl.

- 1896 – Badeniho reforma – zřídila 5 volební kurii (žádný majetkový census), snížen majetkový census pro 2. a 4. kurii na 4 zl.

- 1907 – zavedeno všeobecné a rovné hlasovací právo, území rozděleno na volební obvody a v nich volen 1 poslanec, aktivní volební právo měli muži od 24let, pasivní od 30let

28. Vývoj organizace soudnictví po roce 1848

- jedním z požadavků revoluce 1848 bylo odstranění vlivu absolutismu na výkon soudnictví

- 1850 – nová soudní soustava:

• okresní soudy – 1. instance ve věcech civilních a trestních, ad hoc sestavovány 3členné senáty tzv. okresního sborového soudu (činný pouze v trestních věcech)

• zemské soudy – odvolací instance pro okresní soudy, zároveň ale jako 1. instance pro těžké trestní věci či civilní věci, které nebyly v kompetenci okresních soudů

• vrchní zemský soud – odvolací instance pro zemské soudy

• Nejvyšší a kasační soudní dvůr – v civilních věcech dovolací instancí pro delikty, které byly v 1. instanci řešeny okresním soudem, v trestních věcech soudem zrušovacím + kompetenční spory