čpd výcuc

- v prosinci 1860 ministerským předsedou baron Schmerling -> předložil prohram obnovy konstitucionalismu => Schmerlingova ústava:

• tvořila ji trojice patentů, které zřizovaly parlament (Poslanecká sněmovna a Panská sněmovna)

• zemská zřízení a volební řády

• politika pasivní rezistence – odpor politiků, kteří přestali chodit na jednání

• platnost ústavy r. 1865 pozastavena = tzv. sistace ústavy

24. Rakousko-uherské vyrovnání – mezinárodní a domácí příčiny, obsah, význam, základní charakteristika uherského práva

- zhoršení postavení monarchie: porážka u Hradce Králové (bitva u Sadové 1866) -> Rakousko nuceno opustit Německý spolek a přenechat hegemonii Prusku (Severoněmecký spolek)

- jednání o míru s Pruskem -> požadavek na dualizaci říše (dohodnuto 1867)

- obnovení uherské ústavy (bratislavská z r. 1848), jmenování uherské vlády, císař František Josef I. se sám jmenoval uherským králem

- celá záležitost vyřešena přijetím článku 12 – rakousko-uherské vyrovnání

- rozdělení na Předlitavsko a Zalitavsko -> personální unie s prvky reálné unie

- pro výkon společných záležitostí zřízeny tzv. delegace

25. Prosincová ústava 1867 a uherská ústava 1867

Prosincová ústava:

- platnost od 21.12.1867 v Předlitavsku (17 zemí)

- nebyla oktrojovaná, ale schválena říšským sněmem

- polylegální

- tvořilo ji 7 ústavních zákonů:

• Zákon o říšském zastupitelstvu – 2 komory (Poslanecká sněmovna a Panská sněmovna), posílení zemských sněmů

• Zákon o všeobecných občanských právech

• Zákon o zřízení říšského soudu – Vídeň, kompetenční spory mezi jednotlivými orgány veřejné moci, porušování ústavou garantovaných subjektivních práv

• Zákon o moci soudcovské – nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení, oddělení soudnictví od výkonu státní správy

• Zákon o vykonávání vládní moci – postavení panovníka vůči ministrům, základní práva pro výkon státní správy, nutnost kontrasignace příslušného ministra pro vyhlášení říšského zákona

• Zákon o společných záležitostech všech zemí habsburské monarchie

• Zákon, kterým se určuje platnost zákonů – stanovoval jednotný okamžik platnosti

Uherská ústava:

- tvořena obyčejovými normami, některými zákonnými články z doby před r. 1848 i z r. 1848 (Bratislavská marcová ústava) a zákonnými články z let 1867 a 1868

- parlamentem dvoukomorový Uherský sněm – horní komora tvořena šlechtici a duchovenstvem, dolní komoru volili lidé přímo na základě vysokého majetkového censu

26. Konstituční vývoj habsburské monarchie v letech 1848-1918

1. etapa: 1848-1851

- s revolucí 1848 se objevil požadavek ústavy a Ferdinand V. přislíbil přechod ke konstitučnímu režimu => oktrojovaná Pillersdorfova ústava

• platila na území habsburské monarchie

• 7 částí a 59 paragrafů

• princip dělby moci – císař (výkonná, zákonodárná, neodpovědný), Říšský sněm (zákonodárná moc, dvoukomorový – Poslanecká sněmovna a Senát), soudy (soudní, nezávislé)