Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




22. Specifika pedagogické a výukové komunikace

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38,03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

22. Specifika pedagogické a výukové komunikace (IRF komunikační struktura, dialog ve výuce a dialogické vyučování, vedení diskuse, rozhovor). Pedagogickou komunikaci považujeme za zvláštní případ sociální komunikace, můžeme říci, že jde o komunikaci,jejímž prostřednictvím vychováváme a vzděláváme, sledujeme pedagogické cíle. Je to výměna informací mezi účastníky výchovně-vzdělávacích cílů. Pedagogická komunikace se řídípravidly, která určují pravomoci jejich účastníků.Odehrává se nejen ve škole, ale i v rodině, ve sportovních a zájmových zařízeních, v kulturně výchovných institucích i v pracovním prostředí zprostředkovává mezilidské vztahy, postoje a emocionální stavy. Komunikace verbální, neverbální, komunikace činem. IRF komunikační struktura Základní mechanismus vyučování, který popsal Hugh Mehan a je to tzv. IRE struktura. Tato struktura je tvořena otázkou učitele, která představujeiniciaci (I), po ní následujereplika, tedy odpověď žáka (R). Celou komunikační strukturu uzavírá evaluace, kdy učitel hodnotí odpověď žáka (E). Tato struktura se ve vyučovacích hodinách opakuje v sekvencích, které jsou ukončeny pozitivním ohodnocením žáka, tedy pozitivní evaluací. Podobný model (autory jsou Sinclair a Coulthard). Tato struktura se nazývá IRF a odlišuje se pouze v posledním článku modelu IRE. Evaluace je zde nahrazena zpětnou vazbou, která se nazýváfeedback (F). Autoři vyzdvihují právě tuto strukturu, protože zpětná vazba neobsahuje pouze hodnocení, a tím je její rozsah širší. Učitel pomocí zpětné vazby řídí průběh komunikace, nevěnuje se příliš tomu, aby žáka podrobněji informoval o kvalitě jeho odpovědi. Věcně vzato je zpětná vazba obvykle velmi chudá. Pomocí struktury IRF učitel uplatňuje své mocenské postavení ve třídě a upevňuje tím své rozdílné sociální vztahy se žáky. U obou struktur jsou tedy převažující repliky učitele, pouze jedna třetina z celkového počtu připadá na všechny žáky. Dialog ve výuce a dialogické vyučování Struktura komunikace ve školní třídě je složena z jednotlivých dialogů mezi učitelem a žáky. Samozřejmě se v hodinách objevují i monology. Zásady dialogu: Střídání replik (partner A replika 1 – partner B replika 2 – partner A replika 3 - …)Střídání hovořícího a naslouchajícíhoJeden partner reaguje na druhého partneraAktivní naslouchání partneraHledání společného významu Funkce dialogu učitel – žák: kognitivně rozvíjet žáky, ale i jejich stránku afektivní a sociální. Kromě zjevného obsahu s sebou nese i skrytá hlediska (učení se skrytému kurikulu) – normy, zvyklosti ve třídě, … Otázka jako klíčová součást dialogu Požadavky na otázku: PřiměřenostSrozumitelnost a stručnostJednoznačnostVěcná správnost a přesnostJazyková správnost Šeďová (2009) „Vzdělávání je potom nahlíženo jako dialogický proces, do nějž vyučující i žáci vnášejí určité významy a společně je reflektují a zpracovávají. Uspokojivé či neuspokojivé výsledky žáků mohou být vysvětlovány skrz kvalitu výukového dialogu spíše než prostřednictvím poukazování na rozdílnou kapacitu žáků či schopnosti učitelů.“ (Šeďová, 2009, 12-13). Šeďová také klade důraz na specifická bázová pravidla, která utváří výukový dialog. Nositelem a zároveň ochráncem těchto pravidel je učitel, žák má za úkol si tyto pravidla osvojit. Vedení diskuse Součástí dialogického vyučování může být také komunikace žák – žák. Učitel zadá úkol (problém), o kterém žáci komunikují, vyměňují si názory, zkušenosti. Učitel vysvětlí organizační pravidla diskuze, poté se stáhne do pozadí, činnost jen jemně usměrňuje. Při diskuzi vládně větší hluk, uvolněnější atmosféra, žáci se mohou zapojovat volně nebo podle určitého pořadí. Moderátorem diskuze může být i někdo z žáků. Na konci diskuzi učitel shrne a zhodnotí. Doporučení pro navození debaty: Netázat se pořádNetázat se hned, když se žák odmlčí nebo zdánlivě skončíNeptat se žáky, které viditelně nedává pozorNeptat se před celou třídou na žákovy osobní záležitostiNeptat se ve snaze „zabodovat“ („Copak veselého od tebe u tabule uslyšíme?“)Neodpovídat na žákovskou otázku podotázkouNeptat se ve snaze vydolovat ze žáků myšlenku, která vás napadlaNeptat se příliš často otázkami „proč“Netázat se hned poté, co je vymezeno téma pro diskuziNemyslet si, že jen otázky mohou stimulovat žákovo myšlení v průběhu rozpravy Rozhovor Slouží k lepšímu poznání žáka, pronikání do jeho jho nitra, dozvídáme se o jeho prožitcích, touhách, obavách, názorech a zkušenostech. Hodnota rozhovoru závisí na tom, jaký se nám podaří s dotazovaným navázat kontakt, na tom, jak se dovedeme jednoznačně, srozumitelně, konkrétně klást otázky. Rozhovor o intimních věcech by měl probíhat mezi čtyřma očima. Literatura: Gavora, P. (2005).Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido. Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995).Komunikace ve škole. Brno: MU. Nelešovská, A. (2005).Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada. Šeďová, K. (2009) Co víme o výukovém dialogu? Studia paedagogica, 14 (2), 11-28. Něco navíc Verbální komunikace: hlavní tíhu sdělení neseřeč,slovoje nutno sledovat obsahovou a formální stránku řečového projevuřeč není jen nástrojem k dorozumívání, ale také formou myšlenípodstatné jsouhlasitost (intenzita hlasového projevu),dynamika hlas. projevu,rychlost řeči (tempo projevu),intonace (melodie řeči),správnéfrázování (udržování přirozeného rytmu řeči),emocionalita řečiPro úspěšnou pedagogickou komunikaci se vyžaduje, aby učitelova řeč byla správná, výrazově bohatá, výstižná, přesná a emocionálně zbarvená Neverbální komunikace: zpravidla je součástí komunikace verbálníjde o sdělování:pohledy (řeč očí)výrazy obličeje (mimika)pohyby (kinetika)fyzickými postoji (konfigurací všech částí těla)gesty (gestika)dotykem (haptika)přiblížením či oddálením (proxemika)úpravou zevnějšku a prostředína rozdíl od verbálních informací působí neverbální informace komplexně, výstižně a mobilně, učivo jimi zprostředkovávané si žáci většinou osvojují rychlejineverbální komunikace se vyznačujíracionálností aúspornostívyjadřování, což se může uplatnit při opaková

Témata, do kterých materiál patří