Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




22. Specifika pedagogické a výukové komunikace

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38.03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Šeďová (2009) „Vzdělávání je potom nahlíženo jako dialogický proces, do nějž vyučující i žáci vnášejí určité významy a společně je reflektují a zpracovávají. Uspokojivé či neuspokojivé výsledky žáků mohou být vysvětlovány skrz kvalitu výukového dialogu spíše než prostřednictvím poukazování na rozdílnou kapacitu žáků či schopnosti učitelů.“ (Šeďová, 2009, 12-13). Šeďová také klade důraz na specifická bázová pravidla, která utváří výukový dialog. Nositelem a zároveň ochráncem těchto pravidel je učitel, žák má za úkol si tyto pravidla osvojit.

Vedení diskuse

Součástí dialogického vyučování může být také komunikace žák – žák. Učitel zadá úkol (problém), o kterém žáci komunikují, vyměňují si názory, zkušenosti.

Učitel vysvětlí organizační pravidla diskuze, poté se stáhne do pozadí, činnost jen jemně usměrňuje. Při diskuzi vládně větší hluk, uvolněnější atmosféra, žáci se mohou zapojovat volně nebo podle určitého pořadí. Moderátorem diskuze může být i někdo z žáků. Na konci diskuzi učitel shrne a zhodnotí.

Doporučení pro navození debaty:

  • Netázat se pořád

  • Netázat se hned, když se žák odmlčí nebo zdánlivě skončí

  • Neptat se žáky, které viditelně nedává pozor

  • Neptat se před celou třídou na žákovy osobní záležitosti

  • Neptat se ve snaze „zabodovat“ („Copak veselého od tebe u tabule uslyšíme?“)

  • Neodpovídat na žákovskou otázku podotázkou

  • Neptat se ve snaze vydolovat ze žáků myšlenku, která vás napadla

  • Neptat se příliš často otázkami „proč“

  • Netázat se hned poté, co je vymezeno téma pro diskuzi

  • Nemyslet si, že jen otázky mohou stimulovat žákovo myšlení v průběhu rozpravy

Rozhovor

Slouží k lepšímu poznání žáka, pronikání do jeho jho nitra, dozvídáme se o jeho prožitcích, touhách, obavách, názorech a zkušenostech. Hodnota rozhovoru závisí na tom, jaký se nám podaří s dotazovaným navázat kontakt, na tom, jak se dovedeme jednoznačně, srozumitelně, konkrétně klást otázky. Rozhovor o intimních věcech by měl probíhat mezi čtyřma očima.

Literatura:

Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.

Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: MU.

Nelešovská, A. (2005). Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada.

Šeďová, K. (2009) Co víme o výukovém dialogu? Studia paedagogica, 14 (2), 11-28.

Něco navíc

Verbální komunikace:

  • hlavní tíhu sdělení nese řeč, slovo

  • je nutno sledovat obsahovou a formální stránku řečového projevu

  • řeč není jen nástrojem k dorozumívání, ale také formou myšlení

  • podstatné jsou hlasitost (intenzita hlasového projevu), dynamika hlas. projevu, rychlost řeči (tempo projevu), intonace (melodie řeči), správné frázování (udržování přirozeného rytmu řeči), emocionalita řeči

  • Pro úspěšnou pedagogickou komunikaci se vyžaduje, aby učitelova řeč byla správná, výrazově bohatá, výstižná, přesná a emocionálně zbarvená

Témata, do kterých materiál patří