Referát - substantiva

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Chorvatský jazyk a literatura

Normativní mluvnice chorvatštiny I

Jakub Večeřa

Substantiva

(referát)

2016

Substantiva se z hlediska morfologické normy řadí k ohebným a zároveň také ke skloňovaným slovním druhům. Označují osoby, zvířata, věci a vlastnosti a děje pojímané jako nezávislé entity (př. krása, běh).

Charakteristika substantiv v chorvatském jazyce

Podstatná jména můžeme rozdělit na konkrétní – obecná (grad) a vlastní (Zagreb) a abstraktní – vyjadřují názvy vlastností, dějů, činností a stavů (veselje).

Gramatičkeosobine – gramatické kategorie

Rod

Gramatická kategorie u podstatných, přídavných jmen a zájmen, které se s nimi pojí. Podstatná jména se dělí na muški (mužský), ženski (ženský) a srednji (střední) rod.

U podstatných jmen, u kterých není rod znám, se určuje podle svého tvaru koncovky:

• podstatná jména s nulovou koncovkou jsou rodu mužského

• podstatná jména končící na -a jsou rodu ženského

• podstatná jména končící na -o a -e jsou rodu středního (kromě mužských vlastních jmen a jména citově zabarvená)

Broj – číslo

Morfologická kategorie, která dělí podstatná jména podle toho, zda se jedná o označení jednoho předmětu – číslo jednotné (jednina) a více předmětů – číslo množné (množina). Některá podstatná jména mají jen číslo jednotné (drveče, kamenje), nazýváme je zbirneimenice (singuaria tantum). Jde o:

• vlastní jména a názvy (Dubravka, Dubrovnik)

• zbirneimenice - podstatná jména hromadná (telad, snoplje)

• gradivneimenice - podstatná jména látková (mlijeko, meso)

• abstraktneimenice – podstatná jména abstraktní (zdravlje, pjevanje)

Ze stylistických důvodů je i přesto možné použít singularia tantum v množném čísle (naše brige, kišesunasupropastile).

Některá podstatná jména mají jen číslo množné (kola, hlače), nazýváme je pluralia tantum:

• jména označující některé předměty, nástroje (grablje, gusle)

• některá onemocnění (ospice)

• odpad při výrobě (mekinje)

• některá vlastní jména, zvl. zeměpisná (Alpi, Karlovci)

• plurálovým protějškem může být slovotvorná dubleta – ke jménům mláďat na -e se tvoří plurál od základu rozšířeného příponou -ić nebo -(a)c(momče – momčići, pile – pilići)

• plurál je suplován jménem hromadným

Pád - padež

Pád je morfologická kategorie, vyjadřující vztah jmen (nomin) ke slovesu či jiným větným členům.Stejně jako čeština má i chorvatština sedm pádů, včetně vokativu:

Nominativ (N) – tko? što?

Genitiv (G) – čiji? (od) koga? (od) čega?

Dativ (D) – komu? čemu?

Akuzativ (A) – koga? što?

Vokativ (V) – dozivanje, pozivanje oj! ej!

Lokativ (L) – gdje? o kome? o čemu?

Instrumental (I) – (s) kim? (s) čim?

Oblici – skloňování

Rod mužský

1. Podstatná jména mužského rodu bez koncovky v N

• Většina jednoslabičných podstatných jmen má v plurálu dlouhou příponu -ovi, -evi

• Koncovku -i mají dvojslabičná podstatná jména s vkladným -a(čamac ->čamci) a víceslabičná podstatná jména

• V I koncovka -om, po měkké souhlásce -em; u neživotných jmen se tvar N = G

• Základ rozšířený v singuláru o příponu -in – národní a obyvatelská jména a jména obecná označující příslušnost (građanin – građani)

• Některá jména, jejichž základ končí skupinou souhlásek, mají v tvarech N a A singuláru a G plurálu vkladné a(nokat – nokta).

• Znělostní spodoba – souvisí se střídáním tvarů s vkladnýmaa bez něho (vrabac – vrapca)

• Střídání hlásek tc (dc) ->c (otac – oca); tč (dč) ->č (otac ->oče)