Referát - substantiva

Typ růže-podtypy píseň a ulice.

Typ kost – podle tohoto typu se skloňují hlavně feminina tvořená sufixem - ost/- est (př. rychlost, svěžest).

NEUTRA

Neutra se skloňují se podle 4 deklinačních typů:

• město (podtypy jablko, středisko, pončo) – patří sem neutra zakončená na –o (léto, jaro, slovo…)

• moře (podtyp bojiště) – patří k němu neutvořená substantiva jako lože, nebe, srdce, slunce, atd.

• kuře – podle tohoto typu se skloňují primárně názvy mláďat (štěně, kotě, holoubě)

• stavení - zastoupena jsou tímto typem především verbální substantiva tvořená od slovesných základů koncovkou -í (př. čtení), dále hromadná substantiva tvořená koncovkou –í a sufixem –oví (př. kamení, stromoví), mimo jiné se sem řadí také názvy vlastností (mládí, stáří).

Ke vznikové alternaci 0-e dochází:

• u jednoslabičných neuter (clo-cel, zlo-zel)

• u neuter vytvořených sufixem –stvo (horstvo-horstev, božstvo-božstev)

• v případě, kdy jsou před–o dva nebo tři konsonanty (držátko-držátek, bahno-bahen, kouzlo-kouzel).

Substantiva oko, ucho mají ve významu částí těl sklonění plurálové podle typu moře (růže, píseň), ovšem kromě podob oči, uši v nominativu a akuzativu, a podob ušima, očima v instrumentálu pl. V ostatních významech se substantiva oko, ucho v plurálu skloňují podle typu město(drátěná oka, ucha –nominativ a akuzativ, drátěných ok, uch – genitiv, oky, uchy –instrumentál, atd.).

Jednotlivé klasifikace substantiv pochází z Příruční mluvnice češtiny.

Stručná komparace substantiv v chorvatském a českém jazyce

Shody:

Kromě kategorií rodu a čísla se oba jazyky shodují v počtu pádů, kterých chorvatština i čeština uvádí sedm. Stejné je také užívání plurálových tvarů oči, uši (označení částí těl), které se v obou jazycích chovají jako feminina a v přeneseném významu se skloňují podle rodu středního.

Rozdíly:

Problematika vkladného a a vkladného e – zatímco vkladné a se vyskytuje v chorvatštině v mužském a ženském rodě, čeština uplatňuje vkladné e, které se vyskytuje v rodě ženském a středním.

Chorvatský jazyk se od češtiny odlišuje také absencí jednotlivých typů a podtypů u rodů substantiv.

Posledním uvedeným podstatným rozdílem mezi oběma jazyky je odlišné skloňování substantiv mužského rodu s koncovkou -a. Příkladem mohou být české slovo táta a chorvatské substantivum tata, která v obou jazycích sice představují mužský rod, v chorvatštině se ovšem takto zakončená substantiva skloňují podle rodu ženského.

Komparace – vnitrojazyková rovina

Komparace gramatických příruček českého jazyka

Srovnávané příručky:

• František Štícha a kolektiv: Akademická gramatika spisovné češtiny

• Václav Cvrček a kolektiv: Mluvnice současné češtiny (1. část)

• Příruční mluvnice češtiny

Použitá terminologie: V komparovaných příručkách dochází k rozdílnému užívání termínů vzor-podvzor a typ-podtyp. Zatímco Mluvnice současné češtiny užívá výhradně termíny vzor a podvzor, Příruční mluvnice češtiny a Akademická gramatika spisovné češtiny užívají obě dvojice termínů, přičemž Akademická gramatika Františka Štíchy dává přednost termínům typ a podtyp.