Referát - substantiva

Odlišnost vzorů a podvzorů: Výše uvedené příručky českého jazyka se od sebe liší také v užívání některých typů a podtypů. Typickým příkladem může být užití životného typu pán u maskulin, který při klasifikaci vzorů u substantiv použili autoři Příruční mluvnice češtiny i Akademické gramatiky spisovné češtiny, výjimku z této trojice tvoří Mluvnice současné češtiny, která typ pán nahrazuje typem had. Odlišné jsou v jednotlivých gramatikách i podtypy tohoto vzoru, Příruční mluvnice uvádí podtypy hoch, občan, Akademická gramatika podtypy pedagog, občan, konšel, student, Mluvnice současné češtiny pak soused, žák.

Typ píseň, patřící do feminin, je v Příruční mluvnici češtiny uváděn i jako podtyp typu růže, protože má kromě základního tvaru pro nominativ a akuzativ singuláru odlišný od typu růže pouze tvar vokativu singuláru. Příruční mluvnice také svým počtem uvedených typů více respektuje domácí gramatickou tradici, u zbylých dvou gramatik je uvedeno větší množství typů a podtypů.

Vzory jsou přehledně zpracovány ve všech třech příručkách, pouze Mluvnice současné češtiny na začátku kapitoly Typy skloňování uvádí také tabulku obsahující všechny základní typy substantiv. Po obsahové stránce spolu jinak tyto gramatické příručky víceméně korespondují.

Komparace gramatických příruček chorvatského jazyka

Srovnávané příručky:

• Jan Sedláček: Stručná mluvnice srbocharvátštiny

• EugenijaBarić a spol.: Hrvatska gramatika

• Josip Silić, Ivo Pranjković: Gramatika hrvatskogajezika

• StjepkoTežak, StjepanBabić: Gramatika hrvatskogajezika

Použitá terminologie: Při porovnání uvedených chorvatských gramatik je patrné, že skloňování podstatných jmen je nejlépe rozčleněno v publikaci Hrvatska gramatika, kde je toto skloňování substantiv rozčleněno do podkapitol vrsta a, vrsta e, vrsta i, k nimž náleží jednotlivá substantiva příslušných rodů. V jediné této gramatice je použitá terminologie tzv. vrst.

Příručky se liší i v popisu gramatických kategorií jako je číslo a rod, které jsou v příručce Gramatika hrvatskogajezika od Josipa Siliće popsány velice stručně, oproti ostatním publikacím, kde mají buďsvé podkapitoly, nebo je jim přinejmenším věnována větší pozornost.

Zároveň jako jediná z gramatik Sedláčkova srbochorvatská mluvnice popisuje zvláštní skupinu zbirneimenice v kapitole Číslo. U Silićovy gramatiky se tento druh substantiv nachází pod kapitolou Syntax, u zbylých dvou zaujímají místo v části pojednávající o tvorbě slov.

Podobně je to i se začleněním dalšího typu substantiv, které se nazývají brojevneimenice. Silićova Gramatika hrvatskogajezika tuto problematiku zpracovává přímo u substantiv, u ostatních je zařazena v kapitole číslovek.

Komparace – mezijazyková rovina

V celkové komparaci chorvatských a českých příruček stojí za pozornost způsob umístění obsahu jednotlivých gramatik. Zatímco ve všech uvedených chorvatských příručkách, v Příruční mluvnici češtiny i Mluvnici současné češtiny je obsah umístěn v úvodu či závěru knihy, ve Štíchově Akademické gramatice spisovné češtiny jsou dílčí obsahy jednotlivých kapitol umístěny před příslušnými kapitolami, kvůli absenci celkového přehledu tak publikace neumožňuje plně komfortní orientaci v obsahu.