Vypracované otázky ke zkoušce 2018

POLITOLOGIE – zkouška 2018

1. Předmět politologie. Metody politologie. Funkce politologie

a) Předmět politologie:

- relativně mladá akademická disciplína, ale s úsilím o analýzu jevů a problémů politiky se setkáváme již ve starověkém Řecku (samotný pojem politika je odvozen od řeckého polis – obec)

- jako věda se konstituovala koncem 19. a počátkem 20. století – ale nedošlo k jednoznačnému vymezení jejího předmětu, to je aktuální otázkou dosud (řada faktorů: politická realita nadále zkoumána i ostatními společenskovědními disciplínami – sociologií, sociální psychologií, filozofií, historií, právní vědou, ekonomií; rozdílný přístup jednotlivých politologických škol)

- 4 základní tematické okruhy (přijato na Mezinárodní konferenci politologů v Paříži v r. 1949):

• politická teorie – teorie, dějiny politických teorií

• politické instituce – ústavy, formy vlády, regionální a lokální formy vlády, veřejná správa, srovnávací studium institucí

• strany, skupiny, veřejné mínění – politické strany, skupiny a asociace, účast občanů na vládě, veřejné mínění, média

• mezinárodní vztahy – mezinárodní politika mezinárodní organizace, mezinárodní vztahy a zahraniční politika

- současnost: trojdimenzionální pojetí politiky – polity (institucionální a normativní rozměr), politics (procedurální rozměr), policy (obsah politiky)

b) Metody politologie:

- metodologické postupy -> získání poznatků, formulace případných závěrů pro uplatnění v pol. praxi

- využívá metody známé z jiných vědních odvětví (empirické, racionální či společenskovědní – logická, historická, historicko-srovnávací, behaviorální, systémová, geografická či sociologické metody):

• logická – indukce, dedukce, abstrakce, analýza a syntéza -> souvislosti a formulace zobecňujících závěrů

• historická – z úhlu jejich vzniku a vývoje, tj. z hlediska jejich dočasnosti nebo naopak trvalosti ve spojitosti s jinými jevy mající na formování politických institucí a procesů vliv

• historicko-srovnávací – podstata politických jevů na základě jejich společného původu či dějinné souvislosti

• behaviorální – individuální politické chování jednotlivce -> systemizace, matematické zpracování a verifikování (užívá se hlavně při analýzách volebního chování a veřejného mínění)

• systémová – aplikace pojmu systém na soubor prvků, přičemž se zkoumají jak jednotlivé prvky a jejich vzájemné vztahy, tak i soubory prvků (subsystémy)

• geografická – geografické faktory

• sociologické -> statistická, monografická, experimentální, typologická a historická

c) Funkce politologie:

- politické teorie nevznikají bez vazby na společnost, na sociální a politické problémy – jsou vlastně teoretickou reflexí těchto problémů, ale je politická teorie schopna ovlivnit politickou praxi?