Vypracované otázky ke zkoušce 2018
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- teorie voličského rozhodování (Heywood):
a) model identifikace s politickou stranou
- lidé se dlouhodobě identifikují s určitou stranou a hlasují pro ni, neboť ji považují „za svou“
- důraz na politickou socializaci v raném věku, v rodině hlavní nástroj, jehož prostřednictvím se utváří politická loajalita (později potvrzovaná určitou sociální zkušeností)
b) sociologický model
- volební chování souvisí se členstvím v sociální skupině či vrstvě, z níž volič pochází -> existence dělicích čar uvnitř společnosti (voliči volí dle příslušnosti ke třídě, genderu, etnicitě, náboženství či regionu – skupinové zájmy voličů)
c) model racionální volby
- voličovo chování se chápe jako racionální akt: podpora straně odráží rozumový kalkul z hlediska vlastního egoistického zájmu
- hlasují instrumentálně: volba je prostředek, kterým chtějí dosáhnout určitého cíle
- různé modely racionální volby: někteří autoři chápou hlasování jako zpětný komentář ke straně, která je u moci a k tomu, jak její počínání ovlivnilo voličův výběr („teorie sankčního hlasování“), jiní říkají, že si voliči vybírají mezi nabídkami (programy politických stran = zboží nebo služby, které kupují)
- důsledek oslabování dlouhodobého ztotožnění s politickou stranou: „hlasování podle témat“ (issuevoting), tj. rozhodování se dle aktuálních témat, které strany spolu s médii voličům předloží jako hlavní otázku voleb – v souvislosti s nimi může hrát roli osobní zájem voličů
- inzerce, politické kampaně, propaganda – volební výsledky tedy mohou spíš než zájmy voličů odrážet zdroje a finanční prostředky, kterými strany disponují
d) model dominantní ideologie
- volební chování určováno procesy ideologické manipulace zprostředkované vládou, školou a zejména médii – v médiích působí lidé, kteří jsou zpravidla spokojeni se současnou situací, deformují toky politické komunikace tak, aby nastolovali témata, která vyhovují stranám hlavního proudou, stranám udržujícím systém
4. Byrokracie a byrokratismus. Železný zákon oligarchizace.
- Weber – výraz legální (racionální) legitimity -> byrokracie je společenskou vrstvou nebo skupinou lidí, jež se profesionálně zabývá odborně výkonnými stránkami činnosti různých organizací, technická nezbytnost, společensky užitečná a prospěšná, současně i určitá zvláštní forma organizačních vztahů, jež se vyznačují racionalizací řízení na základě odosobnění hierarchie a kontroly, podřízenosti a nadřízenosti, kompetence a specializace, pevné mzdy a stálého postavení, jakož i zvláštního profesionálního smýšlení a chování
- oponenti Webera: nebezpečí záměny prostředků a cílů, které mají být dosaženy -> procedury se z prostředku stávají samotným cílem a nepředstavují prostředek efektivního dosažení cíle (byrokratismus)