Výpisky z Kabrhela

republiky (50/1923 Sb. z. a n.) vydaný po atentátu na ministra financí Aloise Rašína → 
zaplnění  mezery  v  právním  řádu,  kde  chybělo  ustanovení  o  ochraně  čsl.  státu  a  jeho 
ústavních představitelů 

zákon byl rozdělen na čtyři hlavy → Úklady o republiku, Poškozování republiky a 

útoky  na  ústavní  činitele,  Ohrožování  míru  v  republice  a  vojenské  bezpečnosti 
její a Závěrečná ustanovení 

k projednávání zločinů podle tohoto zákona byl zřízen Státní soud 

zákon o zřízení nucených pracovních koloniích (1929) umožňoval internaci osob, jíž se 

„zločiny staly pramenem obživy“, a to na jeden až pět let 

novelizací původního rakouského tiskového zákona z r. 1863 byl "malý tiskový zákon" 

Správní právo → viz otázka 39 

 
43. Poměr státu a církve v první ČSR, Modus vivendi (problémy s odlukou státu a 
církví, státní a diecézní hranice, nominační právo) 

ve Washingtonské deklaraci zmínka o odluce státu a církve → k tomu ale nikdy nedošlo 
ústava z r. 1920 umožňovala svobodu vyznání, všechny církve byly rovny před zákonem, v 

Čechách,  na  Moravě  a  ve  Slezku  uznáno  7  církevních  organizací,  na  Slovensku  a 
Podkarpatské Rusi 8 

dochází také ke konstituci nových církví (Českobratrská církev evangelická) 
v  ČSR  zachován  veřejnoprávní,  privilegovaně  korporativní  charakter  církví  a  náboženských 

společností  →  právní  řád  nadále  obsahoval  různé  rozsáhlé  prvky  konfesnosti  (občanské, 

trestní,  finanční  právo,...),  občan  však  už  nebyl  nucen  podrobovat  důležité  životní 
okamžiky zásahům církve (např. sňatky, narození dítěte, školní docházka,...)