Výpisky z Kabrhela

jednání  byla  ústní  a  veřejná,  proti  rozsudkům  nebylo  opravných  prostředků  a  byl-li 

udělen trest smrti, byl vykonán zpravidla do dvou hodin 

Dekret č. 17/1945 Sb. o národním soudu 

zřízení  Národního  soudu,  který  plnil  funkci  retribučního  soudnictví  v  případě  zvláště 

vyjmenovaných osob 

Národní  soud  zárověň  plnil  funkci  tzv.  čestného  soudu  →  osoby,  na  něž  se  působnost 

Národního  soudu  vztahovala,  byly  souzeny  i  v  případě,  že  se  nedopustily  trestného 
činu,  ale  "nechovaly  se  po  21.  5.  1938,  jak  se  slušelo  na  věrné  a  statečné  občany 
československé" 

skládal se ze sedmičlenného senátu (1 soudce + 6 laiků), sídlil v Praze 
sankcí  ztráta  volebního  práva,  práva  svolávat  veřejná  shromáždění  a  účastnit  se  jich, 

organizovat  se  v  politických  spolcích  a  organizacích,  a  vydávat  nebo  redigovat 
politické časopisy nebo jiné politické publikace nebo do nich psát. 

vágní popis příslušné skutkové podstaty zneužíván KSČ, která této možnosti využívala v 

politickém boji před volbami v r. 1946 

Dekret č. 138/1945 Sb. – „malý retribuční dekret“ 

skládal se ze tří paragrafů 
provinil se podle něj ten, kdo „nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého 

nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení.“ 

trestem mohlo být až roční vězení (soudily okresní národní výbory) nebo pokuta do výše 

jednoho milionu Kčs 

Statistika → retribucí postiženo na 33 tisíc osob (z toho 50% Němci, 15% Maďaři, zbytek Češi a Slováci), k terstu