Vypracované otázky

a.

- 

pojem lidu je klíčovým problémem zřízení každého demokratického státu - přístupy k pojmu 
lid se různí, ústavy nevymezují tento pojem přesně, co se pod ním chápe 

- 

naše ústava výslovně nestanoví, že lid je "suverénní", ale vyplývá to z čl. 2/1 ústavy 

- 

není žádný jiný zdroj státní moci než lid 

- 

státní moc je možno vykonávat jedině prostřednictvím orgánů od lidu odvozených 
přímo nebo zprostředkovaně 

- 

různé výklady pojmu „lid“: 

- 

suverén a zdroj ustavující moci – rozhoduje jako celek, ne 40% pro a 60% proti – liší 
se tím od souhrnu obyvatel státu – jeden subjekt, ne 10 mil. jedinců 

- 

subjekt podřízený ústavě – Lid nemůže ústavu překračovat, jako suverén vystupuje 
pouze v podobě ústavodárce, je omezen neměnitelnými součástmi ústavy 

- 

subjekt moci reprezentovaný státními orgány – členové vlády neslibují věrnost lidu, 
ani ve slibu soudců a státních zástupců taková věta není 

- 

subjekt vlastnictví národního majetku – zákon o navrácení majetku KSČ a SSM lidu

- 

množina státních občanů – vyplývá z preambule Ústavy 

- 

množina osob s volebním právem – užší pojetí předchozí definice; čl. 18 odst. 3 
Ústavy (staší 18 let)

- 

v podobě státu (ČR) ve vztahu k jiným státům 

- 

lid je v Ústavě a Listině především právnickou konstrukcí založenou na: 

- 

oprávnění delegovat výkon státní moci (čl. 2/1 ústavy) 

- 

oprávnění k výkonu státní moci (čl. 2/2 ústavy) 

- 

oprávnění k ustavování státních orgánů (čl. 18/3 ústavy) 

- 

právo na odpor (čl. 23 Listiny) 

Princip demokracie v ústavním právu 

b.

- 

poprvé: zákon č. 493/1992 Sb. – novelizoval ústavu ČSFR: "demokratický stát"