Vypracované otázky

demokracie jako rovnost občanů (postavení nositelů moci) 

- 

všichni mají stejnou možnost účastnit se rozhodování o veřejných záležitostech 

demokracie jako svoboda jedince (možnost jednat) 

- 

ničím neomezována účast na rozhodování celku 

pluralitní demokracie (stratifikace lidu, rozmanité zájmy) 

- 

princip svobdné soutěže politických sil 

- 

souvisí princip konsenzu, většiny, menšiny, vlády na čas 

- 

 nic není předem určeno, záleží na rozhodnutí společnosti, názorové střety se řeší hlasováním 
a tak jsou ověřována i samotná řešení 

- 

čl. 2/1 stát se nesmí vázat na ideologii ani náboženství 

- 

není přímo řečeno o nutnosti více politických stran, ale předpokládá se soutěž  

- 

proti státu zpravidla nestojí jednotlivec, ale spojení množství institucionálních forem 
organizovaných zájmů 

princip ochrany menšiny 

- 

čl. 6 ÚČR neexistuje žádný důvod pro to, aby měla většina automaticky pravdu a zaručovala 
správnost rozhodnutí 

- 

menšina je zavázána respektovat rozhodnutí většiny v případě, že bylo přijato většinou, která 
vznikla demokratickým způsobem, podle pravidel demokracie, je napravitelné v případě 
pochybností, existuje pluralita názorů, lze se bránit právními prostředky, menšina se může 
stát většinou, určitá práva menšiny nemohou být rozhodnutím většiny dotčena 

- 

kvalifikovaná většina – přijetí zásadního rozhodnutí může být dosaženo pouze se souhlasem 
určité části menšiny 

- 

kvalifikovaná menšina – k přijetí určitého rozhodnutí stačí dosažení předem stanoveného 
počtu hlasů 

- 

paritní složení orgánů – menšina i většina jsou zastoupeny stejně 

- 

možnost menšiny vyvolat referendum nebo se obrátit na ÚS 

- 

určitá rozhodnutí činí menšina tak, že je většina není schopna zvrátit (tím je vyloučena 
„tyranie většiny“)