Vypracované otázky

13. Ústavodárná procedura v ČR v porovnání s typy ústavodárné procedury ve světě. 

Subjekty, postup, význam. 

-  to je stejné jako zákonodárná procedura, akorát tam jsou jiné většiny, souhlasit musí oboje 

sněmovny a prezident nemůže vetovat 

• 

Subjekt iniciativy (u nás doslovně nikdo - jen zákony) – může být kdokoli, původní teorie, 
pouze v době mimořádných situací nemůže vláda podat návrh, jinak ale lze jednat 

• 

Orgán (rozlišit způsoby – lid, lid+konstituanta, konstituanta, obyč. ústavodárce, ale kvalif. 
většina, USA – ratifikace členskými státy 

• 

Způsob projednání – 3 čtení, nelze rychlé čtení, nelze podle UZB ve zkráceném jednání, 
srovnání s jinými státy – požadavky stability  

• 

Kvorum a většina – ne obyčejná, názory (de Vattel, Puffendorf, Rousseau – jednomyslně – 
ustavující moc, společenská smlouva, změny – není takto možné, protože by měl každý 
liberum veto jako v Polsku (Rousseau), proto jiné možnosti – viz Ústava Francie 1791 – 
závěrečná část, Ústava Dánska – závěrečná část 

• 

Jazyk a délka ústavy v ČR 

14. Publikace právních předpisů a platné publikační právo. Funkce Sbírky zákonů a 

Sbírky mezinárodních smluv. Publikace obecně závazných vyhlášek a nařízení 
obcí a krajů a právních předpisů jiných úřadů. Publikace práva EU. 

-  obligatorní – př. právní předpis – musí být publikován, aby byl platný 
-  fakultativní – př. rozhodnutí  a sdělení prezidenta, sněmoven ÚS 
-  publikace v úplném znění x oznámení s údaji, kde se daná věc nalezne 
-  ve věstnících vlády či zpravodajích ministerstev se publikují různé směrnice, účetní osnovy