Výpisky 2012-2013

soubor právních předpisů nejvyšší právní síly, soubor právních předpisů v objektivním smyslu, ústavně 
zaručené subjektivní veřejné právo jedince, zástupné ústavní právo, vědní disciplína 

b.  Předmět a právní odvětví (předmět, obsah, forma, funkce) 

předmětem - zvláštní společenské vztahy, obsahem - pravidla ústavněprávního chování, forma - PP 
nejvyšší právní síly, funkce - působení norem na společenské vztahy 

c.  Vztahy(napřed předmět pak vztah k jiným) 

1) vyjadřující povahu státu a veřejné moci, 2) vyjadřující formy, kterými je veřejná moc vykonávána, 3) 
vyjadřující suverenitu lidu, českého národa a postavení menšin, 4) vznikající při realizaci státní suverenity 
a působení státu navenek, 5) vyjadřující formy působení veřejné moci dovnitř státu 
Ústavní x správní - mocenský, určovací, zákonný, statický x  nařizovací, výkonný, podzákonný, dynamický 
Ústavní x trestní -  ústavní právo v negativním smyslu – řada norem UP je reakcí na TP a TSŘ a naopak. 
Ústavní x mezinárodní - předchází, regulace postavení jednotlivce a menšin -> do vnitrostátního 
Systém: normy práva hmotného, organizačního, procesního, sankční 

d.  Ústavní právo v praxi 

Při zákonodárném procesu a kontrola ústavnosti ÚS. 

3.  Ústavní právo, veřejné právo a soukromé právo. 

a.  Ústavní právo 

součástí veřejného práva, představuje však východisko všech právních odvětví systému práva ČR 

b.  Veřejné a soukromé právo 

tendence k rozšiřování veřejného práva, Zásadní je vymezení hodnot svobody, důstojnosti a rovnosti 
jedince vs. omezení možností veřejné moci jednat jen na základě zmocnění. Každý může vše, co není 
zákonem zakázáno vs. stát může jednat jen v případech, mezích a působnosti stanovených zákonem. 
Veřejné: ústavní, správní, trestní, finanční, OPP, TPP, organizace soudů, státní církevní právo  a MPV.