Zkouška 2020

Právní fikce


= uměle konstruuje právní skutečnost


- “hledí se”, “považuje se”

Př. § 80 odst. 2 

Fikce vs domněnka


- prostřednictvím domněnky je konstruována předpokládaná skutečnost, která pravděpodobně  


   reálně existuje


- fikce záměrně vytváří neexistující skutečnost (důkaz opaku je zbytečný - neexistence je jasná)


Dělení podle závislosti na jiných právních skutečnostech

a)

 jednoduché: působí samostatně


b) 

složené: působí ve vztahu s jinými skutečnostmi (současně, nebo postupně)


c) 

komplexní: konečný následek nastává s poslední právní skutečností k tomu potřebné

Občanské právo - zkouška

 7

S. Allertová (480452)

7. Právní jednání. Druhy a výklad právních jednání.  
Právní jednání upravuje § 545 - § 599 (platí pro celé soukromé právo jako lex generalis). 

Právní jednání


= nejčastější právní skutečnost soukromého práva


- podstatou je projev vůle směřující ke způsobení právních následků


- jednající si nemusí být vědom všech právních následků, ani že projev vůle je právním jednáním


Pojmové znaky: aprobace právním řádem, projev vůle, zaměření na vyvolání následků


Perfekce: naplnění pojmových znaků, vznik právního jednání


Účinnost: nastoupení právních účinků


Náležitosti právního jednání

a) 

subjekt: právní subjektivita, svéprávnost


b) 

vůle: skutečná, vážná, prostá omylu, svobodná


c)

 předmět: v souladu se zákonem


d) 

projev vůle: srozumitelný a určitý


e) 

forma: písemná, ústní,..


Projev vůle


Omisivní: projev vůle konáním


Komisivní: projev vůle nekonáním (§ 546) = zdržení se aktivního konání


Výslovný projev vůle


= vůle je vyjádřena slovy (písemně), nebo pomocí obecně uznávaných znaků projevu (kývnutí)


Konkludentní projev vůle


= vyjádření vůle jiným způsobem nezakládajícím pochybnosti o tom, co mělo být projeveno

Př. Přijetí nabídky nebylo provedeno slovy/jinak, ale subjekt se podle ní zachová - přijme plnění



Druhy právních jednání


Podle počtu stran

a) 

Jednostranné


   = projev vůle jednoho subjektu


     i) 

adresované: musí dojít do sféry dispozice adresáta, jinak nevyvolává účinky (Př. výpověď)


     ii) 

neadresované: dovršeny okamžikem projevu vůle (Př. závěť)


     - rozdíl je v perfekci jednání: ii) nastává již v momentě projevu vůle 



b) 

Dvoustranné/vícestranné: shodný projev vůle více subjektů (Př. smlouva, stanovy spolku)