Materiály ke zkoušce

-

základní rysy

-

zákaz vývozu drahých kovů

-

proti vývozu surovin

-

proti dovozu spotřebního zboží, proti růstu spotřeby

-

představitelé Becher, Hornigh, Schroder, Dithmar, von Justi, von Sonnenfels

Formativní období klasické politické ekonomie

-

merkantilismus selhal, jelikož nepočítal s přínosem zahraničního obchodu nezávisle na aktivní
obchodní bilanci

-

skutečné bohatství společnosti tkví ve sféře výroby

-

hospodářství je organismus se zákonitostmi, které je nutno poznávat a respektovat

-

staví se kriticky k dominujícímu systému ekonomických názorů, jsou předstupněm budoucích
směrů, nicméně jejich argumenty jsou často intuitivní, nepodložené

4. Anglická klasická škola poli

t ické ekonomie

-

filozofický rámec jí dali zejména filozofové přirozených zákonů (John Locke a David Hume)

-

tento ekonomický proud vzniká v Anglii v 18. století, jeho východiskem je dílo POJEDNÁNÍ
O PODSTATĚ A PŮVODU BOHATSTVÍ NÁRODŮ  (autor: Adam Smith nebyl ekonom, ale
profesor etiky; na tuto práci se dodnes odvolávají současné ekonomické proudy)

-

ekonomie je věda o tvorbě a rozdělování bohatství

-

aby mohli měřit bohatství, hledali klasikové teorii hodnoty (teorii poměrných cen)

-

druhou základní teorií klasiků byla teorie rozdělování, která vysvětlovala důchody tří hlavních
společenských tříd – mzdy, zisky a pozemkové renty

ADAM SMITH 

-

je „otcem“ ideologie LIBERÁLNÍHO EKONOMICKÉHO PROUDU – stát by neměl zasahovat
do   ekonomické   a   hospodářské   oblasti   (zásada   hospodářské   svobody,   ale   i   ostrá   kritika
merkantilismu)

-

teorie absolutní výhody (pokud subjekt může určitý druh zboží vyrábět s nižšími náklady než
jiné subjekty)

-

hledal   systém,   jenž   by  chránil   spotřebitele   a  nalézal   jej   v  systému  laissez   faire:  národní
hospodářství nemůže být efektivně řízeno jako jedna velká farma→  idea přirozeného řádu:
neviditelná   ruka   trhu   –   soulad  mezi   vlastním   zájmem   jednotlivce   a   zájmem   společnosti
(soulad, který je docilován bez zásahu státu), v pozadí  neviditelné ruky  byla  dělba práce,
konkurence a akumulace