seminář č. 3

Seminář č. 3

VÝVOJ STÁTU A PRÁVA V NĚMECKU

1. Svatá říše římská

2. Reformace a selská válka

3. Zrod moderního Německa

4. Vývoj práva

Dějiny Německa (od 10. století):

1. Svatá říše římská („První říše“)

2. Římské císařství („Druhá říše“)

3. Výmarská republika (Deutsches Reich) – parlamentní demokracie

4. 30.1.1933 – Hitler jmenován německým kancléřem -> vznik Třetí říše (8.5.1945)

5. Německo pod okupační správou (4 zóny – USA, SSSR, FRA, GB)

6. 1949 – Rozdělení Německa (SRN, NDR) -> 3.10.1990

I. SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ

1. Pojem Svatá říše římská

• zakladatel Ota I. – r. 962 se nechává korunovat za římského císaře

• Římsko-německá říše se od 13. století nazývá Svatá říše římská

• Představa univerzální, nadstátní křesťanský útvar, sdružující všechny

křesťanské panovníky – v čele papež a císař

• 1474 -> Svatá říše římská národa německého (králové nechtějí být podmanění císařem -> císařova moc převážně nad Rakouskem a Německem)

1. Pojem Translatio imperii

• světovládná moc starověkých římských císařů přešla nejdříve na panovníky Franské říše a od nich na vládce nového impéria (Sv. říše římské)

1. Získání hodnosti římského krále a císaře

• r. 962 -> Otta I. – korunovace

• od Oty I. se vyvinul obyčej, že nový německý král se volil už za života svého

předchůdce

• volba se pravidelně konala ve Frankfurtu nad Mohanem – jednomyslnost ->

konec 12. Století = volbu provádí 6 kurfiřtů (1289 -> uznán jako kurfiřt i český král -> 7 kurfiřtů)

• korunovace v Cáchách (Aachen); od 16. století ve Frankfurtu and Mohanem

• německý král se mohl, ale nemusel stát římským císařem

• podmínkou pro udělení císařské hodnosti = původně korunovace v Římě

prováděná papežem (poslední se nechal papežem korunovat Karel V. (1532, v Bologni)

1. Kurfiřti

• Říšská knížata (přímí vazalové císaře stojící v čele jednotlivých teritorií)

• Saské zrcadlo (Sachsenspiegel) – první zmínka o počtu kurfiřtů (6 = 3+3), jež

volí císaře (Český král nemá právo volby, protože není Němec)

• Sepsání obyčejového práva; není to zákoník

• 2 části: zemské a lenní právo

• 13. Století (okolo roku 20)

• Zlatá bula Karla IV. (1356) – první ucelený říšský zákon („první ústavněprávní

zákon“ tehdejší doby -> upevnila oligarchii velkých německých feudálů –

kurfiřtů -> císaře volí 7 kurfiřtů (4 světští a 3 duchovní, dříve všechna říšská

knížata), kurfiřství je dědický řád, nové pravomoci: ražení mincí, těžba

drahých kovů, vybírání cla, útok na kurfiřta = útok na císaře (crimen laese

maiestatis),

1. Vztah církevní a světské moci – boj o investituru (investitura = právo dosazovat církevní hodnostáře)

• zpočátku: císař a papež stojí v čele -> kooperace nefunguje -> Zlatá bula Karla