seminář č. 3

státy své delegáty (rozhodování na základě jednomyslnosti) -> změna r. 1867

– zřízení celního parlamentu (většinový princip rozhodování)

1. Revoluce v Německu 1848

• podnět k revoluci: zprávy o revolučních vystoupeních v ITA a FRA

• požadavky: odstranění policejních metod vládnutí, zakotvení politických práv

(svobody tisku a širšího volebního práva), sjednocení Německa

• ve většině německých zemí – bez problémů prosazení nových liberálních vlád

-> formují se zastupitelské orgány, které omezují moc zeměpánů -> konec

března 1848 ustavení tzv. frankfurtského Vorparlament, která rozhodl o

svolání celoněmeckého parlamentu -> hl. úkol = přijetí ústavy

• Německé ústavodárné shromáždění: 1. jednání – 18.5.1848 ve Frankfurtu n.

Mohanem – příprava ústavy – dva problémy -> stanovení územního rozsahu

nové německé říše a nalezení vhodné, obecně přijatelné hlavy.

• Územní rozsah – 2 koncepce:

  • 1) „maloněmecká“ koncepce

    • Prusové a jejich spojenci -> sjednocení německých států s vyloučením Rakouska

  • „velkoněmecká“ koncepce

    • Jih Německa a Rakousko -> veškerá Němci obývaná území – tj. také části Habsburské monarchie (které dříve patřily k římsko-německé říši a později k Německému spolku)

  • Řešení: „velkoněmecké“, avšak vymezené podmínky členství pro rakouskou reprezentaci nepřijatelné

• Otázka hlavy státu

  • Frankfurtský parlament zvolil jako hlavu státu pruského krále, který odmítl císařskou korunu = zavrhl ústavní text -> zastánci nové ústavy nemají dost sil ubránit se revolucionářům -> od roku 1849 zeměpáni upevňují znova své postavení – snaha vrátit poměry ke stavu před revolucí

1. Frankfurtská ústava

• vychází z principu dělby moci

  • zákonodárná moc v rukou dvoukomorového parlamentu

  • výkonná moc – ústavně neodpovědný císař – vykonávána prostřednictvím parlamentem kontrolovaných ministrů

  • soudní moc – konstituování říšského soudu s ústavněprávní kompetencí

• ještě před dokončením celé ústavy uvedlo Národní shromáždění v 12/1848

katalog základních občanských práv (Základní práva německého národa –

platí do r. 1851)

1. Maloněmci x Velkoněmci – viz. 4. bod -> 2 koncepce územního rozsahu nové německé říše

2. Německé císařství 1871 – 1918

• 18.1.1871 – ve Versailles proklamoval Otto von Bismarck (politika cukru a

biče; německá otázka má být řešena v příhodné situaci krví a železem;

posiloval pozici Německa jako evropské velmoci) vytvoření jednotného

celoněmeckého státu -> pruský král Vilém II. se stává německým císařem

Vilémem I.

• Ústava německého císařství (16.4.1871) neboli druhé německé říše ->