seminář č. 3

císařství bylo spolkovým státem

• Jednotlivé země nemohly z říše volně vystoupit a nemohly být ani vyloučeny

• Neobsahovala úpravu základních občanských práv

• Vnitřní správa příslušela zemím (federativní uspořádání)

• Říšské ústřední orgány: Spolková ráda, císař, Říšský sněm, říšský kancléř, který propojoval působení těchto orgánů

  • Spolková rada

    • Hlavní orgán

    • Každý člen spolku minimálně jeden hlas (Prusko 17, Bavorsko 6, atd.)

  • Císař

    • Dědičná císařská hodnot pro pruského krále

    • Vystupuje jako spolková prezident – reprezentace říše navenek – právo uzavírat mez. smlouvy, vyhlašovat válku, uzavírat mír

    • Jmenoval kancléře, v čele výkonné moci a armády, neměl právo veta k zákonům

    • „omezován“ ústavou, říšským sněmem („parlamentem“)

  • Říšský sněm

    • Jednokomorový (Reichstag) – poslanci voleni v rovných, všeobecných a přímých volbách tajným hlasováním na 3 pak 5 let

  • Kancléř

    • Nejvlivnější činitel

    • V čele spolkové rady – odpovědný jen císaři (a jmenovaný císařem)

    • Každý akt vyhotovený říšskými úřady musel být podepsán kancléřem

• Právo v této době:

  • 70./80. léta - vzniká strana sociální demokracie -> dělníci se hlásí o práva -> reformy (snaha zamezit stávkám) – soc. pojištění, pojištění pro úrazu

  • Obchodní zákoník (1861)

  • Německý občanský zákoník = BGB (1896 -> účinnost 1.1.1900)

    • Principy: soukromá autonomie občana, smluvní svobody a ochrana soukromého vlastnictví => přirozenoprávní kodifikace

    • Pandektistické členění: úvodní obecná část + oddělení práv věcných (práva působící absolutně) a práv závazkových (práva relativní)

    • Rozdíl od francouzského (1804) a rakouského (1786): systematika, ale také forma – velké podrobnosti -> nejasný, nejednoznačný

IV. VÝVOJ PRÁVA

1. Ukázka: Sachsenspiegel (1. pol. 13. století -> 1215-1235)

2. Ukázka: Schwabenspiegel (vznik kolem roku 1275)

3. Ukázka: Zlatá bula Karla IV.

4. Ukázka: Věčný zemský mír

5. Řád říšského komorního soudu

• Říšský komorní soud byl vytvořen Maxmiliánovými reformami z r. 1495

• žaloby proti zeměpánům + odvolání od zemských a městských soudů

  • soudit především podle „obecného práva říše“ (ius commune) (+ v druhé řadě domácí právo – právo určitého teritoria)

1. Constitutio criminalis Carolina – 1532

• Hrdelní soudní řád Karla V.

  • Trestní zákoník vycházející z jihoněmeckých obyčejů a norem a

z recipovaného římského práva

• Zkráceně Carolia - stanovila přesně pravidla trestního řízení

  • O závažných deliktech měli rozhodovat jen odborně připravení soudci

1. Německé městské právo

- městská práva se postupně vyčleňovala ze zemského práva

- úprava vztahu k zakladateli města, konstituování a postavení městských

orgánů

- základ městské autonomie -> zakládací listiny, v nich pán města přenášel část