Autorské právo

                                                           
1  Zákon  č.  121/2000  Sb.,  o  právu  autorském,  o  právech  souvisejících  s  právem  autorským  a  o  změně  některých  zákonů 
(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“ nebo „AZ“). 
2  Obecně  srov.  GERVAIS,  Daniel  J  (ed.).  International  Intellectual  Property:  A  Handbook  of  Contemporary  Research. 
Cheltenham: Edward Elgar publishing, 2015, s. 167 a násl.; SEVILLE, Catherine.  EU Intellectual Property Law and Policy. 2. 
vydání. Cheltenham: Edward Elgar publishing, 2016, s. 8 a násl. 
3 Srov. SRSTKA, 2017, op. cit., s. 24. 
4 Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněná v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná 
v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněná v Bernu dne 20. března 1914 a revidovaná v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu 
dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.). 
 

MP511Zk Právo duševního vlastnictví 

MP511Z Právo duševního vlastnictví – cvičení 

- 2 z 20 - 

úmluvy autorské právo stojí na principu neformálního vzniku, tj. pro vznik autorskoprávní ochrany není 
důležitý žádný formální úkon, na rozdíl od práv průmyslových (čl. 5 odst. 2),5 a principu omezené doby 
trvání ochrany, kterou Bernská úmluva stanovuje na dobu trvání autorova života a 50 let po autorově 
smrti, s možností prodloužení primárního nastavení ve členských státech úmluvy (čl. 7). Po roce 1989, 
kdy k úmluvě přistoupily i Spojené státy americké,6 již princip neformálního vzniku ochrany převládá 
napříč drtivou většinou států. Samotná smlouva navíc začala rozlišovat majetková a osobnostní práva, 
o kterých je pojednáno dále, stejně jako základní systém výjimek a omezení.  
 
Bernská úmluva je založena na třech pilířích: