2.-Kierkegaard-23.-2.-2016

Víra je něco více, než rozum → Teleologická suspenze etiky (teleologické sesazení etiky, která přestavuje rozumově podložené chování, a já ji vyměním za víru) → musíme to udělat, i když nás společnost odsoudí (příklad: Abrahámovo nemorální obětování syna) - etiku je třeba sesadit

Otcem víry je Abrahám, protože obětoval svého syna Izáka → uvěřil bohu

Víra, na rozdíl od rozumu, není sdělitelná (je absurdní, není založena na rozumu) - Hloupí jsou ateisté, kteří nejsou schopni víry

Snaží se vysvětlit podstatu křesťanského života

Vyřazení morálky = věřit a skočit

Teorii tří stádií lidské existence převádí do politické, každodenní situace – „Současnost“

Existuje doba revoluční (spojena s estetikou – všichni táhnou za jeden provaz) a současná (estetika ustoupí etice a je to doba bytostně rozumová) překonání těchto dob je pouze v náboženském horizontu

Popisuje svou dobu jako příliš rozumovou

Současnost je žravá, nechce, abychom vynikli, abychom utekli → dá se opustit pouze skokem do víry

Proti současnosti neexistují zbraně, které my normálně vidíme

Současnost je šíleně silná a on se ptá proč - vidí v tom náboženský význam

Překonat současnost znamená být silným křesťanem

Jeho cílem je, že být autorem (evangelistem) ne filozofem

Cílem je vytvořit náboženské řešení, které je přístupné každému

Jediná podmínka je, bezpodmínečně nenávidět sebe sama (ne poznat sebe sama, jak by řekl Sokrates) → když to učiníme, můžeme vstoupit do víry

V křesťanské interpretaci je to uvědomění si, že jsem hříšný

Heidegar má rozdílný pocit viny než Kierkegaard (je potřeba chtít být vinen, protože uvědomím-li si že nelze žít bez viny, tak tu vinu právě teď dělám)