Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!








2.-Kierkegaard-23.-2.-2016

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21.46 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

2. Kierkegaard (23. 2 2016)

  • Dánský filozof (1813-1855)

  • Předchůdce existencionalistů

  • Vnesl do filozofie nová témata – úzkost, paradox, křesťansky morální témata

  • Je křesťan → chce své psaní věnovat problematice víře (věda ho rozčiluje)

  • Měl rutinní život

  • Tráví život v Berlíně

  • Předmětem jeho děl je jedinec a jeho sobeckost – je třeba stát se něčím, protože stát se ničím je opak a je k tomu třeba odvaha, svoboda, schopnost rozhodovat se

  • Říká „buď, anebo“ – chce, abychom se vyjadřovali jednoznačně

  • Kritizuje Hegela – vadí mu, že se najde někdo, kdo chce vysvětlit celý svět, vadí mu i jeho pojetí času a Boha (teze, antiteze, syntéze → triáda)

  • Říká, že víra stojí nad filosofií

  • Autorem práce na téma Sokrates - „Pojednání o Sokratovské ironii“

  • Pojem ironie u Sokrata:

  • U Sokrata se setkáváme s využíváním ironie

  • V debatách užíval různých způsobů, aby debatu dostal tam, kam chce, využíval k tomu různé prostředky (například právě ironii)

  • Ironie = jazykový obrat, kterým chceme vyjádřit něco jiného, než co je ve skutečnosti

  • Vyjdu dnes ven, prší a řeknu: „To je dnes v Ostravě krásně“

  • Důvodem vyslovování ironie u Sokrata je například vtip = jednoduchá ironie

  • Může být však i složitější ironie = může obsahovat výpad proti někomu

  • Zeman mě pozve na oběd a já odpovím, že je to příliš daleká cesta kvůli obědu

  • Ještě složitější = má v sobě hádanku, urážku, je možno, že posluchač ironii nepochopí

  • Ironie není klam, ironií nechci oklamat!

  • Ironie je latinský výraz, který pochází původně z řečtiny, ale když se podíváme před Sokrata, jakou má slovo ironie význam, tak znamená „klamat

  • Samotný Platon říká, že na rozdíl od Sokrata sofisté klamou (Sokrates je Platonem brán, že neklame)

  • Někteří filozofové však říkají, že Sokrates klame (například Aristoteles, ale ten Sokratovi odpouští)

  • Sokrates je důležitou osobou v chápání ironie

  • Jazykovým rozborem se ukáže, že ironie existovala ve dvou významech, kdy převažoval význam klamu

  • Ale existuje i ten neklamavý význam (dítě má panenku a běduje, že je nemocná, hraje si → všichni ví, že je to hra, že nechce nikoho oklamat)

  • Právě Sokrates přeměnil ten význam na kladný

  • Přikloňme se tedy k tomu, že Sokrates nechce nikoho oklamat

  • Sokratova ironie je zvláštní oproti ironii jiných lidí, kteří ji používají

  • Když řeknu, že je venku hezky, ale není tam hezky, tak je to jednouchá ironie

  • Ale Sokratova ironie je složená, komplikovaná

  • Chce i nechce říct to, co říká – komplexní ironie (sdružuje v sobě více hodnotových prvků) → Sokratova ironie

  • Kdyby řekl „Vím, že nic nevím“ – opravdu chce říct, že nic neví, nechce oklamat, ale je si vědom, že některé věci ví lépe než ostatní

  • Sokrates říká, že už ví, proč je chytřejší od ostatních → protože ví, co neví

  • Když říká, že má nejkrásnější oči a nos, tak to chce říct i nechce říct (ve skutečnosti je nemá pěkné) → ironizuje (dobře věděl, že není hezký, ale byl si opravdu vědom, že některé věci mohly být užitečné)

  • Když řekl, že nikoho neučí (neměl žádnou školu), ale věděl, že jej ostatní poslouchají, jeho ironie míří na obě strany

  • Smyslem jeho ironie je komplexnost, což je typický znak (chce i nechce říct)

  • Jeho ironie je vhozena jako sázka (Uhodneš nebo neuhodneš?) = test

  • Tvrdí, že jakékoliv poznání, ke kterému nedojdeme my sami, je úplně k ničemu (U Sokrata vědět, znamená prožít)

Témata, do kterých materiál patří