1. Prokaryotni organismy a viry

3) termofilní – optimálně 55°C i vyšší teploty než 100°C některé

SINICE

- prokaryotické, jednobuněčné organismy

- jejich zásobní látkou je škrob (fotosyntéza)

- patří k nejodolnějším organismům

- při přemnožení na povrchu stojatých vod - vodní květ

- produkují kyslík (fotosyntéza)

- váží dusík v půdě

- obsahují proteiny, vitaminy, karoten, chlorofyl

- symbióza s houbami

- rozmnožování- příčným dělením - vznikají kolonie; vláknité formy – pomocí hormogonií - vlákna

- na povrchu slizovitá pochva, tlustá BS – 4 vrstvy, nepodléhá Grammově barvení

Jednobuněčné - vývojově starší, po dělení zůst. pohromadě, spojené vrstvami slizových obalů

• Sinivka

• Microcystis flos-aque – vytváří na hladině stojatých vod „vodní květ“

–nebezpečný pro člověka, produkuje jedovaté látky - vyrážka

Vláknité - vyvinuta pochva, buňky jsou uloženy za sebou

• Jednořadka - s houbovými vlákny tvoří lišejníky, jsou první vegetací osidlující holé skály

- na Zemi již před 3 miliardami let

- podílely se na sycení praatmosféry kyslíkem

• Drkalka – (Oscillatoria), tvoří sliz, cuká sebou

VIRY

- nebuněčné organismy, jednodušší než buňky

- nemají vlastní metabolismus

- nitrobuněční parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin

- velikost - 15 - 390 nm

• izometrické viry = všechny rozměry stejné

• anizometrické viry = rozměry nestejné, např. viriony protažené do délky

- k existenci potřebují buňku hostitele

- rozmnožují se pouze v buňce hostitele, využívají ho jako zdroj energie, stavebních bloků a enzymů pro vlastní životní cyklus

- způsobují onemocnění lidí - opary, chřipka, obrna; u zvířat - kulhavka, drůbeží mor, vzteklina; i u rostlin

- virion - částice viru schopná infikovat hostující buňku a namnožit se

- nejeví fční vlastnosti života, neroste, nepohybuje se aktivně, nerozmnožuje se, ožívá až v buňce hostitele

Stavba virionu

1) nukleová kyselina - NK (genom viru)

- nese genetickou informaci (3 - 100x genů)

- zajišťuje reprodukci a genetickou kontinuitu

- podle ní rozlišujeme: 1) DNA viry - 1 nebo 2 vláknové a lineární nebo kruhovité

2) RNA viry - 1 nebo 2 vláknové lineární

3) retroviry - obalené RNA viry s jednovláknovou NK

- schopny přepsat RNA do DNA a vyčlenit do hostitelské buňky (HIV)

- vždy buď DNA, nebo RNA, nikdy obojí

2) kapisd - bílkovinný plášť nesoucí NK

- složen z bílkovinných makromolekul (kapsomery)

- může obsahovat enzymy nezbytné pro zahájení životního cyklu

- NK + kapsid = nukleokapsid - zprostředkuje vazbu na stěnu host. buňky (když nejsou povrchové obaly)

- bakteriofágy – binární symetrie

- ikosaedrální symetrie

• dvacetistěnná, naprostá většina

• 20 shodných rovnostranných trojúhelník - helikální symetrie

• šroubovicová

• tyčinkové viriony

3) povrchové obaly - nesou kopie molekulární struktury, kterou se vážou na hostitelskou buňku