13. Rostlinna pletiva a rostlinne organy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13. ROSTLINNÁ PLETIVA A ROSTLINNÉ ORGÁNY
ROSTLINNÁ PLETIVA
- pletiva - soubory buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce
- histologie - věda zabývající se pletivy
- idioblasty - jednotlivé buňky v rostlinných pletivech, které se od okolních liší svým tvarem, buněčným obsahem a funkcí
- rostlinná pletiva dělíme podle různých kritérií:
1) podle způsobu vzniku:
-
PRAVÁ - vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené
- typické pro vyšší rostliny-až na mechorosty
-
NEPRAVÁ - vznikají druhotným seskupením původně volných buněk (plodnice hub, stélky lišejníků)
2) podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn:
- pravá pletiva vyšších rostlin- 3 základní typy
-
PARENCHYM - nejhojnější
- mají přibližně stejnou výšku, šířku i délku (nebo v jednom směru protáhlé)
- příčné přepážky kolmé na podélné stěny buňky
- tvořen živými buňkami - nejméně specializovaný typ rostlinné buňky
- buněčné stěny neztloustlé
- v místech kontaktu tří a více buněk vznikají mezibuněčné prostory = interceluláry
- nacházejí se téměř ve všech rostlinných pletivech
- někdy dojde ke zvětšení mezibuněčných prostor na úkor buněk, vzniká pletivo
aerenchym (parenchymatické pletivo hlavně u vodních a bahenních rostlin)
- hvězdicovité buňky, interceluláry vyplněné vzduchem (objem větší než objem buněk)
- zlepšení výměny plynů mezi rostlinou a prostředím (vzdušný O2 do podzemních částí rostliny)
-
KOLENCHYM - buňky ztloustlé jen v určitých místech, nejčastěji v rozích
- v místech styku 3 a více buněk - vzniká rohový kolenchym
- tvořen živými buňkami
- v mladých rostoucích orgánech (obvod stonků, řapíky listů)
-
SKLERENCHYM - zpevňovací (mechanické) pletivo
- buň. stěny silně ztloustlé, nemají živý obsah, brzy odumírají a plní se vzduchem
- hospodářsky významná vlákna ve stoncích přadných rostlin (len, konopí)
v některých plodech (peckovice, hruška)
3) podle schopnosti dělení:
-
DĚLIVÁ = meristematická, meristémy
- trvalá či dočasná schopnost dělení buněk
-
PRVOTNÍ (PRIMÁRNÍ) MERISTÉMY - vznikají z původního dělivého pletiva (protomeristému) z jedné či několika buněk
- v listech, vegetačních vrcholech stonků a kořenů
- umožňuje růst orgánů
-
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ) MERISTÉMY - vznikají obnovením dělivé funkce již rozlišených trvalých pletiv
- kambium a felogén - u druhotně tloustnoucích rostlinných orgánů (stonek)
-
TRVALÁ - vznikají činností dělivých pletiv
- z funkčně rozlišených buněk, které ztratily schopnost se dále dělit
- tvoří systémy pletiv - podle rozmístění na rostlině lze rozlišit systémy pletiv krycích, vodivých a základních
4) podle převládající funkce: - trvalá pletiva
KRYCÍ PLETIV
- pokožková
- kryjí povrch rostlinného těla, rostlinných orgánů