Biologie-zkouska-1.-semestr - zápisky za celý semestr

Struktura buněka) mikroskopická - struktura, kterou pozorujeme pomocí světelného mikroskopu b) submikroskopická - struktura, kterou pozorujeme pomocí elektronkového mikroskopuObecná struktura buňkyNa každé buňce můžeme rozlišovat cytoplazmu, jádro a buněčné povrchy: 1) Cytoplazma se skládá z množství drobných buněčných struktur - plazmatických organel, které mohou být několikerého druhu: Biomembrány jsou strukturálním základem plazmatických organel. Tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin. Buněčné organely, jejichž základem jsou biomembrány, se nazývají membránové struktury buněk. Ribozómy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Cytoskeletární aparát (viz níže) Buněčná inkluze - látky zásobní (bílkoviny, tuky, škrob) - látky odpadové (soli, pigmenty) 2) Buněčné jádro je tvořeno chromozómy. Každý chromozom obsahuje i velkou molekulu DNA, a proto je jádro nositelem informací pro dědičné vlastnosti. 3) Buněčné povrchy tvoří zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. Plazmatická membrána je tvořena biomembránou z glykoproteinů. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek, regulovat chování buňky podle podnětů z prostředí. Je polopropustná. Buněčná stěna není u živočišných buněk. Je tvořena polysacharidy a bílkovinami, je pevná a určuje tvar buňky. Pro většinu látek je propustná. Buňky dělíme podle struktury a dalších vlastností na prokaryotické a eukaryotické. Prokaryotická buňkaDo této skupiny buněk patří buňky prokaryotických organismů tj. bakterií a sinic. Cytoplazma je poněkud chudá na membránové struktury. U fotosyntetizujících buněk jsou zde tylakoidy, které uskutečňují fotosyntézu. Jsou zde hojně zastoupeny ribozómy a buněčné inkluze. Jádro je tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) a není ohraničeno biomembránou vůči cytoplazmě. Plazmatická membrána uskutečňuje navíc funkci uvolňování energie z organických látek. Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin i hub. U některých bakterií zajišťují pohyb buněk bičíky.

Eukaryotická buňkaDo této skupiny patří buňky hub, rostlin a živočichů (mnohobuněčných i jednobuněčných). Všechny organely membránového charakteru nazýváme souborně membránová soustava buňky. Tvoří ji: Mitochondrie - drobné tyčinkovité až vláknité útvary. V jedné buňce je jich zpravidla několik set. Skládají se ze dvou biomembrán. Vnější biomembrána tvoří obal, vnitřní je bohatě zřasena a vytváří neúplné přehrádky. V mitochondriích se uvolňuje energie z chemických látek - jsou to tedy energetická centra buňky. Endoplazmatické retikulum - systém navzájem propojených zploštělých měchýřků. Obsahuje četné enzymy, které katalyzují řadu chemických reakcí (syntéza důležitých látek v buňce - enzymů a hormonů). Na membránu některých měchýřků jsou připojeny ribozómy. Golgiho systém - soustava velkých zploštělých měchýřků s množstvím malých měchýřků na periferii. Probíhá zde řada biochemických procesů, zejména úprava látek, které jsou vyměšovány z buňky. Endoplazmatické retikulum a Golgiho systém jsou syntetická centra buňky. Lysozémy - malé měchýřky tvořené biomembránou, které obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. U rostlin tuto funkci plní vakuola. Plastidy - vyskytují se u rostlinných buněk. Patří sem především leukoplasty, chromoplasty a chloroplasty. Nejdůležitější součástí chloroplastů jsou tylakoidy, v nichž probíhá fotosyntéza. Vakuoly - vyskytují se u rostlinných buněk. Jde o velký měchýř naplněný pravým roztokem - protoplazmou. Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. Cytoskeletární aparát - tvoří jej vlákenka z bílkovin - mikrofilamenta a trubičky - mikrotubuly. Jsou uspořádány do svazku a umožňují pohyb cytoplazmy uvnitř buňky a pohyb buňky vůči okolí u buněk, které mají možnost aktivního pohybu. Jsou strukturálním základem i ostatních organel pohybu, tj. kvasinek (u prvoků) a bičíků (u prvoků a spermií). Jádro - je ohraničeno dvěma biomembránami, tzv. jaderným obalem s otvory - jadernými póry. Hlavním obsahem jádra jsou chromozómy, jejichž hmota je tvořena tzv. chromatinem (komplex DMA a bílkovin). V jádře je jedno nebo více malých kulatých tělísek - jadérek z bílkoviny a RNA. Do jádra je zakotvena dědičná informace, a proto je jádro jakýmsi řídícím centrem buňky. Buněčná stěna - ohraničuje rostlinnou buňku. Jejím základem je u rostlin celulóza, u hub chitin. Některé buňky obsahují v buněčné stěně i další sloučeniny - soli, bílkoviny, vosky, lignin apod.