Protokol č. 2 - Příčný řez stonkem

Nákres:

Závěr: Povrch oddenku Davallie je kryt jednovrstevnou exodermis. Sklerenchymatické buňky oddělují primární kůru a střední válec. Ve středním válci můžeme pozorovat dřevostředné cevní svazky. Prostor mezi cévními svazky vyplňuje dřeňový parenchym.

Úkol č. 3: Pozorování stonku šáchoru miličkového (Cyperus eragrostis)

Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek ze stonku šáchoru, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.

Nákres:

Závěr: Povrch šáchoru je kryt jednovrstevnou pokožkou. Pod pokožkou se nachází vrstva chlorenchymu a skupiny sklerenchymatických buněk, které zabezpečují pevnost celého stonku. Cévní svazky jsou kolaterální uzavřené a jsou roztroušené po celém objemu stonku. V dřeňovém parenchymu můžeme pozorovat velké interceluláry.

Sekundární stavba

Teorie: Na sekundárním tloustnutí stonku se podílejí dva sekundární meristémy:

1. Kambium se zakládá ve středním válci, probíhající jak cévními svazky (svazkové, fascikulární kambium, které produkuje centripetálně elementy sekundárního xylému a centrifugálně elementy sekundárního floému), tak dřeňovými paprsky (mezisvazkové, interfascikulární kambium, které produkuje buňky dřeňových paprsků)

2. Felogén se zakládá v některé z vrstev primární kůry, případně se může založit až v pericyklu. I felogén produkuje buňky směrem dovnitř a ven. Ven jsou to buňky korku (felém), dovnitř pak zelené, chloroplasty obsahující vrstvy felodermy. Celý komplex felému, felogénu a felodermy nazýváme peridermem (sekundární pokožkou). Buňky felému mají suberinizované buněčné stěny a pletiva nacházející se nad vrstvou felogénu postupně odumírají - vytváří se tzv. borka.

Úkol č. 4: Pozorování stonku kopřivěnky (Coleus)

Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek ze stonku kopřivěnky, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.

Nákres:

Závěr: Povrch stonku kopřivěnky je kryt kutikulou a jednovrstevnou epidermis s četnými trichomy. Pod epidermis se nacházejí kolenchymatické buňky. Primární kůra je tvořena parenchymatickými buňkami. Otevřené kolaterální cévní svazky jsou uspořádány do jednoho kruhu (eustélé). Ve středu stonku je vyvinuta mohutná parenchymatická dřeň. Kambium je již zřetelně založeno.