Protokol č. 3 - Stavba listů

Protokol č. 3

BIOLOGICKÉ PRAKTIKUM

Botanická část

Téma: Stavba listů dle vnitřní stavby

Teorie: List je postranní vegetativní orgán, který se zakládá exogenně a pravidelně na vegetačním vrcholu. Obvykle se jedná o orgány omezeného růstu, bez možnosti sekundárního tloustnutí, rozšířené do plochy, které se skládají z 3 částí: Báze listu, řapík a čepel.

Listová čepel je plochá část listu, která slouží hlavně k výměně plynů s okolím, k fotosyntéze a k odpařování vody. Rozdíly mezi svrchní a spodní stranou čepele mohou být v barvě, odění, anatomii atd. Podle toho můžeme listy rozlišit na:

1. Bifaciální

2. Ekvifaciální

3. Unifaciální

Pomůcky: mikroskop, podložní a krycí sklíčka, kapátko, kádinka s vodou, hodinové sklíčko, pinzeta, žiletka, podložka, biologický materiál pro výrobu preparátů

Biologický materiál: naduť madagaskarská (Kalanchoe daigremontiana), pepřinec (Peperomia hylophilia), borovice těžká (Pinus ponderosa), kosatec (Iris sp.), pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum), rozchodník (Sedum morganianum)

Chemikálie: barvivo safranin

Bifaciální listy

Teorie: Bifaciální listy jsou listy, u kterých můžeme rozlišit svrchní a spodní stranu.
Stavba: Epidermis je rozlišena na - svrchní (adaxální), která je obvykle kryta silnější vrstvou

kutikuly

- spodní (abaxální)
Listový mezofyl je rozlišen na - palisádový parenchym, který přiléhá k svrchní

epidermis a obsahuje velké množství chloroplastů

- houbový parenchym, který má většinou povahu

aerenchymu
Xylémová část cévních svazků směřuje většinou k adaxální epidermis, zatímco floémová část k abaxální. Cévní svazky jsou kolaterální.

Úkol č. 1: Pozorování listu nadutě madagaskarské (Kalanchoe daigremontiana)

Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody.
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z listu nadutě, který pomocí pinzety vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.

Nákres:

Závěr: Na povrchu nadutě jsme mohli pozorovat kutikulu a epidermis. Mezofyl je nerozlišený, takže můžeme vidět pouze houbový parenchym zelené barvě, díky obsahu chloroplastů. Cévní svazky jsou kolaterální a směřují xylémovou částí k svrchní straně listu.

Úkol č. 2: Pozorování listu pepřince (Peperomia hylophilia)

Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z listu pepřince, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.