ZAFINprednaska10

Řízení oběžných aktiv podniku

Oběžná aktiva jsou pro potřeby finančního řízení podniků v ČR definována několika způsoby:

1. využitím časového hlediska, tj. krátkodobá spotřeba,

2. normativní úprava, tj. rozdíl mezi celkovými a dlouhodobými aktivy,

3. finanční hledisko, tj. ocenění pod cenovou hranicí pro dlouhodobý majetek.

Funkce oběžných aktiv:

• zajištění likvidity podniku

• hladký koloběh majetku a kapitálu podniku

• ovlivňování rentability podniku

• rezerva na krytí rizik

Při rozboru funkcí OA je třeba připomenout i odchylky situace v ČR od standardu tržní ekonomiky:

• vyšší podíl OA v celkových aktivech

• vyšší podíl peněžních prostředků

• zálohy na nákup zásob.

Struktura oběžných aktiv:

1)zásoby (materiál, zásoby vlastní výroby, zboží, zvířata, poskytnuté zálohy na zásoby)

2)dlouhodobé pohledávky

3)krátkodobé pohledávky

4)finanční majetek (peníze, účty v bankách, krátkodobý finanční majetek)

Řízení oběžného majetku = vědomá činnost podniků zahrnující analýzu, stanovení a udržování optimální výše, struktury a míry OA, která odpovídá potřebám, možnostem a cílům podniku.

Požadavek optimalizace OA pak zahrnuje optimalizaci výše, struktury a použití OA. Pokud jde o vlastní proces řízení OA, o jeho realizaci v podmínkách podnikové praxe, tak věcně řízení OA zahrnuje:

• řízení celkových OA

• řízení zásob

• řízení peněžních prostředků

• řízení pohledávek

1. Celková potřeba OA = taková výše OA, která je nezbytná pro zajištění očekávaných výkonů podniku ve finančních nebo jiných jednotkách. Potřeba vzniká zaplacením přijatých OA až do příchodu plateb od odběratelů.

Základní faktory celkové potřeby

1. průměrná doba obratu OA ve dnech

PDOoa = dny v období / (výkony, resp. tržby / průměrný stav OA)

1. počet obrátek OA za dané období

POoa = obrat (výkony, tržby) / průměrný stav OA

1. průměrná denní potřeba OA

PDPoa = celková potřeba OA / dny za období

Řízení zásob zahrnuje:

• řízení objemu zásob

• řízení struktury zásob

• řízení využívání zásob

Průměrná výše zásob závisí na průběhu spotřeby. Okamžik nové objednávky určujeme v závislosti na spotřeb a době nutné pro vyřízení objednávky tak, aby nedošlo k čerpání pojistné zásoby.

Průměrná výše zásob se vypočte podle následujícího vztahu:

PZ = S x W = (MAX + MIN) / 2, kde

S = průměrná denní spotřeba,

W = průměrná doba vázanosti, tj. W = dodací cyklus / 2 + pojistná zásoba

Optimalizace zásob zahrnuje především optimalizaci nákladů, optimalizaci výrobní dávky, optimální výši nedokončené výroby, využití zásob a pojistné zásoby.

Náklady spojené se zásobami zahrnují náklady na pořízení, náklady skladovací, vlastní cenu zásob a náklady nedostatku zásob, jako např. ušlý zisk, pokuty a penále apod.

Nákladový model