Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






18. John Ronald Reuel Tolkien - Hobit

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (35,72 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

J. R. R. Tolkien - Hobit - 1937 I. část Zasazení výňatku do kontextu díla Téma a motiv Téma:Hlavním tématem románu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky je proměna a rozvoj osobnosti hlavní postavy, hobita Bilba Pytlíka. Až do setkání s Boj dobra a zla. Motivy:Mezi jeden z motivů analyzovaného románu patří motivcesty. Autor pracuje s motivem cesty dvojího druhu. Tou první je fyzické putování k Osamělé hoře, tou druhou je psychologická cesta vlastním nitrem, kterou během putování absolvuje hlavní hrdina Bilbo Pytlík. Obě cesty jsou těsně spjaty a je zřejmé, že bez náročného putování k Osamělé hoře by hlavní hrdina nebyl schopen osobnostního růstu. S přibližujícím se cílem se obtížnost cesty zvětšuje – putování k Osamělé hoře se stává nebezpečnějším a hlavní hrdina Bilbo Pytlík je ve svém osobnostním růstu postaven před komplikovanější situace a závažnější rozhodnutí. Další motiv, který lze v analyzovaném románu najít je motivdomova, jenž je v kontrastu k výše uvedenému motivu cesty. Domov má zásadní význam jak pro hlavního hrdinu Bilba Pytlíka, tak pro družinu trpaslíků a především jejich vůdce Thorina Pavézu. Podstatný rozdíl je ale v tom, že Bilbo svůj domov má. Po každé cestě kdy ho opustí, delší či kratší, se má kam vracet. Kdežto Thorin a trpaslíci o svůj domov přišli. A ač se jim nedaří zle, tak je silná touha po dávno ztraceném domově neopouští. Touha po domově je tedy vlastní jak Bilbovi tak Thorinovi a je jedním z mála spojovacích prvků mezi jinak odlišnými charaktery. Avšak motiv domova hlavní postavy také odlišuje – Bilbo, vycházející ze stabilního prostředí svého domova, představuje hrdinu, který je pevný ve svých morálních zásadách. Na druhou stranu Thorin, pocházející z prostředí nestálého, pevnými morálními zásadami příliš neoplývá, jak se ukáže na konci knihy. Motivodvahy můžeme v analyzovaném díle nalézt opakovaně. Ztělesněním odvahy je například sveřepý muž Bard z Jezerního města, jenž zabije draka Šmaka. Čelí bezprostředně hrozícímu nebezpečí bez zachvění. Odvaha ale nemusí být záležitostí pouze velkých lidí. Autor motiv odvahy opakovaně vkládá do činů Bilba Pytlíka. Opakující se motivy odvahy v činech hlavního hrdiny dokreslují jednu z hlavních myšlenek románu. I ten nejmenší tvor je schopen velkých skutků. Na druhou stranu, ne všechny postavy autor staví do role odvážných – například trpaslíci se pro Bilba nechtějí vrátit do Mlžných hor, nemají odvahu, Bilbo jim není zatím natolik drahý. O to zřetelněji však vystupují odvážné činy hobita. Časoprostor: Román se odehrává v rozmezí zhruba čtrnácti měsíců v letech 2941-2942, jedná se o Třetí věk Středozemě. V dějinách Středozemě je to pouze nepatrný časový úsek. Události, které jsou pro děj románu nezbytné, se však odehrávaly už dávno předtím, než se Thorinova družina spolu s Bilbem a Gandalfem vydala k Osamělé hoře. Hrdinové se také během čtrnáctiměsíční cesty tam a zase zpátky setkávají s mnohými stvořeními, která se v kontextu dějin Středozemě pohybují v podstatně delším časovém úseku. V této knize mají ale pouze epizodický charakter. Příkladem je elf Elrond, který je důležitou postavou dějin Středozemě a objevuje se v příbězích z Prvního, Druhého i Třetího věku. Vyjádření času v románu tedy není omezeno pouze na samotnou dobu putování hlavních hrdinů. Děj analyzovaného románu se v nejširší rovině celý odehrává ve Středozemi, což je kontinent v Ardě. Střídající se prostředí také zvyšuje dynamičnost vyprávění. Román začíná v Kraji v Bilbově noře. Hrdinové ale brzy toto místo opouští a vydávají se směrem na sever a východ, k Osamělé hoře. Jednotlivá místa jsou v průběhu cesty různě důležitá a v kontextu putování mají různé vyznění. Od nečekaného setkání se zákeřnými zlobry, přes poklidný pobyt v idylické Roklince, přechod nebezpečných Mlžných hor, setkání s tajemným Meddědem a průchod nevyzpytatelným Temným hvozdem, k pobytu v přívětivém Jezerním městě, dosažení zdánlivě nedobytné Osamělé hory a závěrečné konfrontaci se zákeřným drakem Šmakem, tragické a velkolepé Bitvě pěti armád a konečně dlouhé cestě domů. Všechna místa společně vytváří velmi dynamický celek, ve kterém se pravidelně střídá napětí a uvolnění. Jako příklad této dynamičnosti může sloužit dramatický průchod Temným hvozdem, který je střídán prostředím klidného a převážně mírumilovného Jezerního města. Kompoziční výstavba Román Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky má celkem 250 stran a je rozdělen do devatenácti kapitol. Každá kapitola má svůj název, který vystihuje děj odehrávající se v té dané kapitole. V rámci celku na sebe kapitoly tematicky navazují. Kniha má krátký úvod, který se věnuje starodávným jazykům a runám, které používali trpaslíci. Román Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky je dílo psané převážně chronologicky, což je vzhledem k tomu, že cílovou skupinou jsou především dětští čtenáři ideální pro orientaci v ději. Dílo má epizodický charakter a všechny události jsou v KAUZALNÍM příčinném vztahu. Autor zachovává časovou posloupnost a popisuje události postupně tak, jak se jedna po druhé odehrávají. Výjimkou jsou poslední kapitoly, kdy se pozornost tříští mezi několik skupin (trpaslíci v Osamělé hoře, lidé v Jezerním městě) a autor se vrací v čase zpět, aby popsal souběžně probíhající děj. V románu lze najít i další kratší pasáže, kterými se autor v rámci příběhu vrací do minulosti. Minulost je to však vzdálenější. Autor těmito pasážemi většinou čtenáře blíže seznamuje s dalšími protagonisty příběhu. Vysvětlení názvu díla:Název podle hlavního hrdiny Hobit. Je to stvoření vymyšlené autorem knihy. Ve své době lidé nevěděli co si pod názvem představit. Názvu dopomáhá pod

Témata, do kterých materiál patří