18. John Ronald Reuel Tolkien - Hobit

J. R. R. Tolkien - Hobit - 1937

I. část

Zasazení výňatku do kontextu díla

Téma a motiv

Téma: Hlavním tématem románu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky je proměna a rozvoj osobnosti hlavní postavy, hobita Bilba Pytlíka. Až do setkání s čarodějem Gandalfem žije Bilbo Pytlík velmi pohodlným a poklidným životem.
Boj dobra a zla.

Motivy: Mezi jeden z motivů analyzovaného románu patří motiv cesty. Autor pracuje s motivem cesty dvojího druhu. Tou první je fyzické putování k Osamělé hoře, tou druhou je psychologická cesta vlastním nitrem, kterou během putování absolvuje hlavní hrdina Bilbo Pytlík. Obě cesty jsou těsně spjaty a je zřejmé, že bez náročného putování k Osamělé hoře by hlavní hrdina nebyl schopen osobnostního růstu. S přibližujícím se cílem se obtížnost cesty zvětšuje – putování k Osamělé hoře se stává nebezpečnějším a hlavní hrdina Bilbo Pytlík je ve svém osobnostním růstu postaven před komplikovanější situace a závažnější rozhodnutí.

Další motiv, který lze v analyzovaném románu najít je motiv domova, jenž je v kontrastu k výše uvedenému motivu cesty. Domov má zásadní význam jak pro hlavního hrdinu Bilba Pytlíka, tak pro družinu trpaslíků a především jejich vůdce Thorina Pavézu. Podstatný rozdíl je ale v tom, že Bilbo svůj domov má. Po každé cestě kdy ho opustí, delší či kratší, se má kam vracet. Kdežto Thorin a trpaslíci o svůj domov přišli. A ač se jim nedaří zle, tak je silná touha po dávno ztraceném domově neopouští. Touha po domově je tedy vlastní jak Bilbovi tak Thorinovi a je jedním z mála spojovacích prvků mezi jinak odlišnými charaktery. Avšak motiv domova hlavní postavy také odlišuje – Bilbo, vycházející ze stabilního prostředí svého domova, představuje hrdinu, který je pevný ve svých morálních zásadách. Na druhou stranu Thorin, pocházející z prostředí nestálého, pevnými morálními zásadami příliš neoplývá, jak se ukáže na konci knihy.

Motiv odvahy můžeme v analyzovaném díle nalézt opakovaně. Ztělesněním odvahy je například sveřepý muž Bard z Jezerního města, jenž zabije draka Šmaka. Čelí bezprostředně hrozícímu nebezpečí bez zachvění. Odvaha ale nemusí být záležitostí pouze velkých lidí. Autor motiv odvahy opakovaně vkládá do činů Bilba Pytlíka. Opakující se motivy odvahy v činech hlavního hrdiny dokreslují jednu z hlavních myšlenek románu. I ten nejmenší tvor je schopen velkých skutků. Na druhou stranu, ne všechny postavy autor staví do role odvážných – například trpaslíci se pro Bilba nechtějí vrátit do Mlžných hor, nemají odvahu, Bilbo jim není zatím natolik drahý. O to zřetelněji však vystupují odvážné činy hobita.

Časoprostor: Román se odehrává v rozmezí zhruba čtrnácti měsíců v letech 2941-2942, jedná se o Třetí věk Středozemě. V dějinách Středozemě je to pouze nepatrný časový úsek. Události, které jsou pro děj románu nezbytné, se však odehrávaly už dávno předtím, než se Thorinova družina spolu s Bilbem a Gandalfem vydala k Osamělé hoře. Hrdinové se také během čtrnáctiměsíční cesty tam a zase zpátky setkávají s mnohými stvořeními, která se v kontextu dějin Středozemě pohybují v podstatně delším časovém úseku. V této knize mají ale pouze epizodický charakter. Příkladem je elf Elrond, který je důležitou postavou dějin Středozemě a objevuje se v příbězích z Prvního, Druhého i Třetího věku. Vyjádření času v románu tedy není omezeno pouze na samotnou dobu putování hlavních hrdinů.