botanika - skripta

-

stěny buněk tlustší a pevnější jako stěny elementů, v protoxylému většinou chybí, protoplast zůstává zachován, 
nebo odumírá a buňky jsou vyplněny vodou, vzduchem nebo org.látkami

-

pravděpodobně vznikly z trecheid

-

dle tloušťky stěny libriformních vláken rozlišujeme:

o  tvrdé dřeviny (buk) 
o měkké dřeviny (topol)

2.

FLOÉM = lýková část
Sítkové buňky

-

Vodivé elementy floému

-

U kapraďorostů a nahosemenných

-

Buňky úzké protáhlé, na koncích zašpičatěné

-

Protoplast kompletně neodumírá, obvykle odumírá jádro

-

Sekundární buněčná stěna se netvoří

-

Mají v buněčných stěnách pouze sítková políčka s malými perforacemi, nemají průvodní buňky

Články sítkovic = sítkovice

-

Další vodivé elementy floému

-

U krytosemenných

-

Tvořeny sítkovými články = prozenchymatickými živými buňkami uspořádanými nad sebou

-

Buněčné stěny zešikmené, nebo již kolmé, celulózní

-

Velká centrální vakuola, později se tonoplast poruší, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie a
plastidy málo početné, jádro degeneruje, v dospělosti jsou bezjaderné

-

Perforace vytvářejí sítková políčka nebo jednu sítkovou desku, perforacemi procházejí cytoplazmatická vlákna

-

Sítkovice fungují většinou jen jedno vegetační období, na podzim se perforace ucpávají kalózou

-

Průvodní buňky sítkovic:

o U nahosemenných chybí
o U krytosemenných provázejí sítkovice

-

Protáhlé, dávají vznik novým článkům sítkovic

-

Živé, parenchymatické, většinou málo vakuolizované, jádro velké, četné mitochondrie a ribozómy, husté 
endopolazmatické retikulum

-

Jsou metabolicky velmi aktivní a mají význam pro transport asimilátů do sítkovic a z nich

OSTATNÍ ELEMENTY FLOÉMU:
Sklerenchymatická lýková vlákna (tvrdé lýko)

-

ztloustlá buněčná stěna

Lýkový parenchym

-

Dlouho živé buňky, tvoří podélné řady, rovnoběžné s vodivými pletivy (s podélnou osou rostliny)

-

Buněčné stěny jsou tenké, celulózní