botanika - skripta

chloroplasty parenchymatické pochvy cévních svazků C4 rostlin (rostliny C3, C4, C a M, liší se tím, co je 
prvním stabilním produktem po fixaci oxidu uhličitého)
C4- je čtyřuhlíkatá sloučenina

C4 rostliny dělíme do 3 podskupin: 

NADP – ME (např. kukuřice)- mají nikotinamidadenindinukleotidfosfát – malátový enzym, bez gran, umístěny

podél vnější stěny buněk, parenchymatické pochvy

NAD – ME (např. laskavec) – mají nikotinamidadenindinukleotid – malátový enzym, četné grana, podél 
vnitřní strany buněk parenchymatické pochvy

 PEP – karboxyláza (např. proso) – mají fosfoenolpyruvát – karboxykynázu, četné grana, podél vnější stěny 

buněk parenchymatické pochvy

VODIVÁ PLETIVA

-

rozvádějí látky v rostlinném těle, mohou to být asimiláty (sacharóza)

-

 transpirační proud (směrem nahoru, rozvádějí vodu a v ní rozpuštěné minerální látky, přes kořenové vlásky 
nebo přes mycelia hub)

-

Součástí je i kolenchym a sklerenchym

-

Převažuje fce transportní, ale může mít i jiné funkce

-

Vyvíjela se postupně s přechodem rostlin z vodního prostředí na souš

-

U řas a sinic: přenos látek pomocí osmózy a difúze, mezi buňkami jsou plazmodermy, přenos látek na krátké 

vzdálenosti

-

U mechorostů: nemají CS, ale protáhlé buňky

Transpirační proud (xylém): přenos vody a minerálních živin od kořenů k listům

Asimilační proud (především floém, ale u listnáčů na jaře i xylém): přenos roztoků asimilátů z listů do míst 
spotřeby a skladování

Z ontogenetického hlediska vodivá pletiva:

primární – vznikají diferenciací z primárních apikálních meristémů (PVP stonku vznikají z

korpusu a PVP kořene vznikají z prokambia)
- v první fázi diferenciace (do ukončení prodlužovacího růstu) vzniká protoxylém a protofloém

- v určité vzdálenosti od vrcholu, kde již byl prodlužovací růst ukončen, vzniká metaxylém a metafloém
- diferenciací všech buněk je vytvořen vodivý systém primárního rostlinného těla