botanika - skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
vlákna = tvrdé lýko
Sítkové buňky:
- u cévnatých výtrusných a nahosemenných buňky:
úzké, protáhlé
nemají koncovou stěnu (na koncích zašpičatělé)
jsou uloženy paralelně, jejich koncové oblasti se překrývají, transport látek není přímý
protoplast kompletně odumírá, obvykle odumírá jádro a sekundární buněčná stěna se netvoří
sítkové buňky mají v buněčných stěnách sítková políčka s malými perforacemi
- cévnaté výtrusné a nahosemenné se nevyskytují původní buňky ale bílkovinné (Strasburgerovy) buňky – zřejmě plní obdobné fce
jako původní buňky
Články sítkovic – sítkovice:
- další vodivé elementy
- u krytosemenných buňky:
širší, kratší než sítkové buňky
koncové stěny (obsahují velké množství pórů) nazýváme sítkové desky, ty různě šikmé až téměř příčné, mohou obs. více sítkových
políček (sítkové desky složené) nebo jedno sítkové políčko (sítkové desky jednoduché)
velká centrální vakuola, později se tonoplast poruší, mizí ribosomy a Golgiho aparát, mitochondrie a plastidy málo početné, jádro
degeneruje, v dospělosti bezjaderné
perforacemi proházejí cytoplazmatická membrány
- Sítkovice u krytosemenných tvořeny sítkovými články = živými buňkami uspořádanými nad sebou
sítkovice fungují většinou jen jedno vegetační období, na podzim se perforacemi ucpávají laktózou, vyjimečně se kalóza rozpouští a
transport je obnoven (př. u lip)
- Původní buňky sítkovic:
Průvodní buňky sítkovic:
- U nahosemenných chybí
- U krytosemenných provázejí sítkovice
provázejí sítkovice u krytosemenných
průvodní buňky protáhlé, dávají vznik novým článkům sítkovic
živé, parenchymatické (netloustnou), většinou málo vakuolizované, jádro velké, četné mitochondrie, ribozómy, husté ER
metabolicky aktivní a mají význam pro transport asimilátů do sítkovic a z nich