botanika - skripta

stromatu, vyskytuje se v mezofylových bkách listů. Fytoferitinová zrna – zásoba

chloroplasty parenchymatické pochvy cévních svazků C4 rostlin (rostliny C3, C4, C a M, liší se tím, co je prvním stabilním 

produktem po fixaci oxidu uhličitého)
C4- je čtyřuhlíkatá sloučenina
C4 rostliny dělíme do 3 podskupin: 

NADP – ME (např. kukuřice)- mají nikotinamidadenindinukleotidfosfát – malátový enzym, bez gran, umístěny podél vnější 

stěny buněk, parenchymatické pochvy

NAD – ME (např. laskavec) – mají nikotinamidadenindinukleotid – malátový enzym, četné grana, podél vnitřní strany buněk 

parenchymatické pochvy

 PEP – karboxyláza (např. proso) – mají fosfoenolpyruvát – karboxykynázu, četné grana, podél vnější stěny buněk 

parenchymatické pochvy

VODIVÁ PLETIVA

- Z  fytogenetického hlediska: se vyvíjela postupně s přechodem rostlin z vodního prostředí na souš
- k vedení vody a živin slouží u:

řas a sinic: přenos látek pomocí osmózy a difúze, plazmodesmy, přenos látek na krátké vzdálenosti
(plazmodesmy = otvory v buněčné stěně – komunikace mezi buňkami – sinice-murein, řasy-celulóza)
(difuze = pronikání jedné látky do druhé, s vyšší koncentrací do nižší)
(osmotické děje = osmóza přenos jedné látky do druhé, přes semipermeabilní membránu)

mechorostů: protáhlé, tenkostěnné buňky, rostliny bezcévné – bez vodivých pletiv

rostliny cévnaté: vodivá pletiva, přenos látek na velké vzdálenosti
(rostliny s cévními svazky, , cévnaté výtrusné-kapradiny, cévnaté nahosemenné a krytosemenné)

- Z ontogenetického hlediska vodivá pletiva:

primární – vznikají diferenciací z primárních apikálních meristémů (PVP stonku vznikají z
korpusu a PVP kořene vznikají z prokambia)
(prokambium směrem dovnitř, produkuje centripetálně protoxylém a pak metaxylém) 
- v první fázi diferenciace (do ukončení prodlužovacího růstu) vzniká protoxylém a protofloém
- v určité vzdálenosti od vrcholu, kde již byl prodlužovací růst ukončen, vzniká metaxylém (produkuje směrem dovnitř) a