Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!






19. Vladislav Vančura - Rozmarné léto

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (25,29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Vladislav Vančura - Rozmarné léto - 1926 Dozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet. Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu. Řka to, ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň, znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal: Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny. I. část Zasazení výňatku do kontextu díla Ukázka je z úvodní části knihy. Předchází jí uvedení do prostředí, popis Krokových Varů a seznámení s Antonínem Důrou. Obsah ukázky souvisí s počasím, které má vliv na fungování lázní – při deštivém počasí Antonín příliš nevydělává. Následuje představení ostatních postav knihy. Téma a motiv Téma: Motivy:Hlavním motivem je humor. Jedná se o humorné vypravování banálního příběhu z malého města. Z knihy na nás dýchá radost z vyprávění, vlídný humor a jemná ironie. Cílem ironie je maloměšťáctví, líný životní styl, plané tlachání. Autor v takovém způsobu života ale spatřuje i něco krásného, pohodového, nekonfliktního. Dalším motivem je manželství, vztah mezi mužem a ženou. Důležitý motiv je žena, ať už jde o zmíněnou manželku, nebo o ženu, která přitahuje pozornost mužů a v případě Anny si s nimi spíše jen pohrává a pak je opouští. Jedním z důležitých motivů je přátelství, konkrétně podoba přátelství mezi třemi muži středního věku. Dále můžeme vnímat motiv cirkusu, který přináší do ospalého městečka vzrušení, exotiku, vybočení ze stereotypu. Nejde o cirkus v pravém smyslu slova, vlastně jen o postavu kouzelníka a provazochodce. Časoprostor: chladné léto, Krokovy Vary – lázeňské město na řece Orši Kompoziční výstavba Novela je přehledně členěna do velkého množství kratších celků. Tyto kapitolky mají vždy svůj vlastní název, často ironický (Rozšafný biskup, Střezte se strážníků!). Text je psán do odstavců, je členitý. Někdy je obtížnější odlišit řeč autorskou od řeči postav, protože chybí uvozovky. Příběh je vyprávěn chronologicky. Příběh se odehrává během tří dnů počátku léta. Vysvětlení názvu díla:Vladislav Vančura se snažil názvem svého díla vyjádřit výsledek letního povyku v Krokových Varech. Do města přijíždí kouzelník s krásnou společnicí. Všichni jsou jakoby vyvedení z vlastních zaběhlých kolejí. Chovají se rozmarně. Po odjezdu kouzelníka a Anny se ale vše vrací zpět do normálu Autorský postoj: Literární druh a žánr Druh:Próza Žánr:Novela je epický prozaický žánr zpravidla středního rozsahu, jehož základ tvoří poutavý příběh s výrazným zakončením. Za zakladatele novely je považován G. Boccaccio. II. část Vypravěč:er- forma Postavy: Antonín Důra – Majitel plovárny, postupně je vykreslován jako sukničkář. Je to starší muž udržující se v dobré kondici – za každého počasí chodí plavat… Kateřina Důrová – Antonínova manželka. Je rázná, v manželství není příliš šťastná. Arnoštek– Kouzelník, který přijel do města se svou společnicí. Anna – Společnice Antonína, je mladá a krásná a všechny muže ve městě okouzlí. Kanovník Roch a Major Hugo – přátelé Antonína, scházející se pravidelně u něj na plovárně. Major je přísný muž s vojenskou výchovou, Kanovník stále ostatním s nadhledem káže druhým, oba ale nakonec také podlehnout Anině kráse. Vyprávěcí způsoby (jazyk) Větná stavba je pestrá, najdeme složitá souvětí s polovětnými konstrukcemi i krátké větné ekvivalenty. Časté jsou věty zvolací, nedokončené výpovědi, věty tázací. Zajímavostí je fakt, že autor nerespektuje pravidla o psaní přímé řeči, nepoužívá uvozovky. (V některých vydáních však editoři nerespektují Vančurovu interpunkci a uvozovky do textu dodali.) Autor se nepoužíváním uvozovek snažil o zdůraznění úlohy vypravěče, text koncipoval jako plynulý proud vyprávění, přestože je zjevně protkán mnohými dialogy. Mnohem více než na rozlišování jednotlivých promluv nebo charakteristice postav Vančurovi záleželo na zvláštnosti řeči autorské. Ta je plná laskavého humoru, text je lexikálně velmi bohatý, najdeme množství archaismů )jest, počínati) i knižních obratů, jazyk je inspirován humanistickou češtinou, oživuje slova dávno zapomenutá (maně = náhodně, bezděčně, mimoděk). Velmi časté je použití přechodníků (viz úkol č. 3). Najdeme i neobvyklé metafory (nebeská báň) Autor používá přechodníky poměrně často. Slouží mu ke kondenzaci větné stavby – přechodníková polovětná konstrukce je kompaktnější než použití souvětí s vedlejší větou. Přechodníky dnes považujeme za zastaralý slovesný tvar. Rozlišujeme přechodník přítomný, který se tvoří od přítomného kmene sloves nedokonavých pomocí koncovek -a, -ouc, -ouce/-e, -íc, -íce, a přechodník minulý, který se tvoří od minulého kmene sloves dokonavých pomocí koncovek -0, -ši,-še/-v, -vši, -vše. V ukázce najdeme tyto příklady přechodníku přítomného: „Důra znamenaje“, „odv

Témata, do kterých materiál patří