19. Vladislav Vančura - Rozmarné léto

Novela vyšla v roce 1926. V této době mnozí čeští autoři zpracovávali téma první světové války, můžeme zmínit například zástupce tzv. legionářské literatury, kteří prošli legiemi a jejichž díla se opírají o autentickou životní zkušenost. Byli to například Rudolf Medek s románem Anabáze a dramatem Plukovník Švec, Josef Kopta s cyklem románů o třetí rotě (Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třetí rota doma) či Jaroslav Kratochvíl s románem Prameny. Tématu války se věnovali i Vladislav Vančura v románu Pole orná a válečná, Karel Konrád v dokumentárním románu Rozchod! či Karel Poláček ve válečné tetralogii Podzemní město. Nejvýznamnějším autorem tohoto období byl u nás Jaroslav Hašek, kterého proslavil román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923). Česká literatura byla v tomto období velmi pestrá. Kromě tématu války najdeme v literatuře často pocity skepse, úzkosti, rozpadu hodnot – dokladem jsou autoři expresionismu (Ladislav Klíma, Richard Weiner). Literatura 30. let je také žánrově i tematicky velmi pestrá. Socialistický realismus představují například Marie Majerová, Marie Pujmanová či částečně i Ivan Olbracht, vzniká i psychologická próza – Jaroslav Havlíček, Egon Hostovský, Jarmila Glazarová či Václav Řezáč. Karel Čapek patřil do okruhu demokraticky smýšlejících umělců, spolu s Eduardem Bassem nebo Karlem Poláčkem. V době mezi dvěma světovými válkami se rozvíjí i divadlo, především avantgardní scény - Osvobozené divadlo (Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek a E. F. Burian).

Kniha je dokladem poetismu v próze. Poetismus je umělecký směr i životní program. Vznikl v roce 1923 v Praze a prosadil se ve skupině Devětsil po odeznění vlny proletářské poezie. Mezi jeho charakteristické znaky patří okouzlení emocemi a okamžikem, inspirace lidovou zábavou (cirkus, varieté, kino, exotika, cestování). Převažuje pocit spontánnosti, hravosti, štěstí a radosti ze života, cílem je působit na všechny smysly čtenáře. Především v poezii je poetismus spojen s volnou asociací představ, absencí logických vazeb. Karel Teige, literární teoretik, ve své stati Poetismus označil tento směr jako „umění žít a užívat“.

Už s prvním vydáním knihy v roce 1926 je spojeno jméno ilustrátora Josefa Čapka, který je i autorem obálky s typickou postavou muže na plovárně. V roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel film se stejným názvem Rozmarné léto. (Film měl premiéru v květnu 1968.) Zachoval zde atmosféru knihy, nechal postavy promlouvat vznešeným, vzdělaným jazykem, přestože byly probírány záležitosti věcné, obyčejné. V hlavních rolích se představili Rudolf Hrušínský jako Antonín Důra, František Řehák jako abbé Roch, Vlastimil Brodský jako major Hugo, Míla Myslíková jako Kateřina Důrová, Jana Preissová jako Anna. Sám režisér Jiří Menzel ztvárnil roli kouzelníka Arnoštka.