Baroko - Jan Amos Komenský
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
A)BAROKNÍ KULTURA
Typická pro katolickou část Evropy - i pro nás
Prosazovali to hlavně Jezuité
-
Jezuitská gymnázia (Praha, Brno, Olomouc, Jičín)
-
Piaristická gymnázia
-
Obě vysoké školy v rukou jezuitu (Praha, Olomouc – pouze teologie)
-
Přírodověda na okraji + lékař Jan Marcus Marci
-
LITERATURA
-
Duchovní poezie, kancionály
-
Adam Michna z Otradovic – Chtíc aby spal
-
První pražské noviny – 1670 v němčině
-
1719 – Pražské poštovní noviny – ty už se psaly česky
DIVADLO
-
Zámecká divadla
-
První stálé městské divadelní scény (Brno, pražské Kotce)
-
Kostel sv. Jana Nepomuckého – Zelená Hora, Santini
-
Zámek Veltury
-
Chrám sv. Mikuláše na Malé straně
-
Kuks – Braun – Alegorie cnosti a neřesti
Baroko
Baroko = nepravá perla
renesance nesplnila vize (lepší pozemský život – to se dotklo jen nejbohatších) → lidé se proto obracejí zpátky na víru (zbývá jim jen víra)
Evropa 17. století znamená 30-ti letou válku tj. hlad, bída, lidé nevěří pozemskému
katolická církev se otřepala z reformace a začíná protireformace (baroko je jeden z projevů) – hlavně v Habsburských zemích (Anglie, Francie ani tak moc ne)
vliv mělo i v protestantských zemích, ale tam si vytvořili vlastní formu: barokní formy byli uspořádány a ukázněny (omezeny okázalé dekorace – částečný návrat k renesanci), př. zámek ve Versailles
znaky:
protipól renesance, rodí se v Itálii v 16. století (80.léta)
návrat k Bohu a citům, emocím (nerozum)
mysticismus (rozumově nevysvětlitelné), chtěla fascinovat věřícího (ukázat jak je proti Bohu nicotný)
drama, kontrasty, přemrštěnost
periodizace
rané: konec 16. století (1518 – 1625) – 16/17. století
vrcholné: 1625 – 1616, 1. polovina 17. století
pozdní baroko a rokoko: 16160 – 1750, 2. polovina 17. století – 1. polovina 18. století
periodizace českého baroka
rané: 2. polovina 17. století (1640 – 1690)
vrcholné: 17/18. století (1690 – 1740)
pozdní baroko a rokoko: 2. polovina 18. století
nejvíce zakořenilo: Itálie, Rakousko, České země, Bavorsko, Rusko
Architektura
základní tvar: křivka – zakulacené půdorysy (elipsy, vykrojené portály)
velká zdobnost, štíty zdobné
spousta soch z venku i zevnitř
oválná okna, zhouby ve střeše,
selské baroko: baroko na venkově v Čechách
Italská architektura
Náměstí sv. Petra v Římě, Vatikán
otevřená náruč církve připravená znovu přijmout ztracené věřící
architekt: G.L. Bernini (bronzový baldachýn uvnitř chrámu – taky jeho práce, odtud papež vede mše)
kostel San Carlo v Římě: kulaté balkónky, půdorys šišatý
Rakousko:
kostel Karla Boromejského ve Vídni: Fischer z Erlachu, sloupy kolem vstupu inspirovány antikou (císař Traján)
Schönbrun, Vídeň: barokní forma vyhořela, přestavba inspirována zámkem ve Versailles
Španělsko
Santiago de Compostela: velice staré, jen průčelí barokní, poutní místo