Pletiva, meristémy

krytosemenné  mají  dělivé  buňky  v  jedné  až  pěti  vrstvách  (tunika)  a  ve  skupině  buněk 
(korpus), v některých případech oddělení tuniky a korpusu není zřetelné;  
primární  meristémy  prýtu  krytosemenných  (každá  vrstva  tuniky  a  korpus  mají  své  vlastní 
iniciály), ca 100 μm až 3,5 mm 
tunika  (u  jednoděložných  často  jednovrstevná,  u  dvouděložných  dvouvrstevná)  je 
prekurzorem  pokožky,  je-li  vícevrstevná,  i  primární  kůry;  korpus  je  prekurzorem  středního 
válce 
vyvíjející se listy se zakládají jako malé hrbolky exogenně po stranách apikálního meristému 
z jeho povrchových vrstev; 
 
sekundární meristémy se tvoří především ve stoncích a kořenech, v listech vzácně (dřeviny v 
dospělosti  jsou  tvořeny  převážně  sekundárními  pletivy,  u  sekundárně  tloustnoucích  bylin 
množství sekundárních pletiv může být malé)  
buňky  kambia:  tenkostěnné,  silně  vakuolizované,  menší  jádra,  pocházejí:  částečně  primárně 
z prokambia a částečně sekundárně z parenchymatických buněk paprsků; 
kambiální iniciály jsou dvojího typu: 

-  fuziformní:  velmi  úzké  a  dlouhé,  produkují  osový  =  vertikální  =  axiální  vodivý 

systém:  floémové  a  xylémové  vodivé  elementy,  sklerenchymatické  buňky  a 
parenchymatické buňky dřeva a lýka 

-  paprskové:  menší,  téměř  izodiametrické,  produkují  horizontální  (=  radiálně 

orientovaný) vodivý systém: parenchym paprsků; 

sekundární  tloustnutí  stonku  nahosemenných  a  většiny  dvouděložných  rostlin:  po  vytvoření 
primárních  vodivých  elementů  zbytek  prokambia  mezi  primárním  xylémem  a  floémem  v 
cévních  svazcích  zůstává  zachován  jako  svazkové  (fascikulární)  kambium,  v  parenchymu 
primárních  dřeňových  paprsků  mezi  cévními  svazky  se  založí  mezisvazkové 
(interfascikulární)  kambium),  splynutím  fascikulárního  a interfascikulárního  kambia  dojde  k 
uzavření kambiálního kruhu (válce); 
 
kambium produkuje deriváty dvěma směry:  
odstředivě = směrem ven = centrifugálně se tvoří elementy sekundárního lýka (deuterofloém) 
dostředivě  =  směrem  dovnitř  (centripetálně)  se  tvoří  elementy  sekundárního  dřeva 
(deuteroxylém) 
-  činnost  kambia:  u  bylin  končí  ve  stejné  sezóně  kdy  započala,  u  našich  dřevin  je  každým 
rokem  přerušena  zimním  obdobím  a  na  jaře  začíná  opět  fungovat  (dřevních  elementů  se 
vytváří  mnohem  víc  než  lýkových;  v  deuteroxylému  lze  rozeznat  letokruhy  =  přírůstky 
deuteroxylému za jeden rok):jarní dřevo: cévice jsou širší, s tenčími stěnami, dřevo je světlejší 
letní dřevo: cévice jsou užší, se silnějšími stěnami, dřevo je tmavší; 
 
felogen také tvoří souvislý kruh (válec), vytváří se z živých parenchymatických buněk, které 
se  začnou  dělit:  ve  stonku  vzácně  z  epidermis  (u  jabloní),  nejčastěji  z  periferních  vrstev 
primární  kůry  (např.  u  bezu  černého  v  exodermis  =  hypodermis),  nebo  v  hlubších  vrstvách 
primární kůry (u javoru mléče) 
felogen také produkuje deriváty (= druhotná krycí pletiva) dvěma směry:  
směrem ven elementy korku (felém) 
směrem dovnitř elementy parenchymatické zelené kůry (feloderm) 
felogen  většinou  produkuje  pouze  buňky  korku  =  felému,  feloderm  pouze  v  některých 
případech; 
u stonku může feloderm obsahovat chloroplasty a fungovat jako fotosyntetické pletivo