Pletiva, meristémy

= 

přetrvávající 

meristém 

= 

soubory 

potenciálně 

meristematických 

parenchymatických buněk) 
interkalární  =  vmezeřené:  mezi  trvalými  pletivy  na  bázi  stonkových  internodií  a  listových 
pochev trav  
marginální  =  okrajové:  s  dočasnou  aktivitou  na  okraji  listových  čepelí,  s  jejich  činností 
souvisí tvar listu;  
 
meristematické buňky: 

•   polyedrické (mnohostěny) 
•   interceluláry nepřítomné 
•   hustá cytoplazma 
•   tenkostěnné, elastické (málo celulózy) 
•   jádro velké, nejčastěji kulovité, centrální 
•   jadérko velké 
•   jiné  buněčné  organely  slabě  diferencované:  plastidy  ve  stádiu  proplastidů,  malé 

vakuoly  –  provakuoly,  buněčné  inkluze  málo  zastoupeny  (nejčastěji  tukové 
kapénky); 

 
buňka s trvalou schopností dělení je iniciála; ta se dělí, vzniknou dvě dceřiné buňky, z nichž 
jedna zůstává iniciálou, druhá se dělí už jen omezenou dobu a její produkty se přeměňují na 
trvalá pletiva 
iniciála  je  tvaru  tetraedrické  pyramidy  (méně  často  klínovitá),  může  se  dělit  antiklinálně: 
kolmo na povrch orgánu = růst do délky a/nebo periklinálně: rovnoběžně s povrchem orgánu 
= růst do šířky 
promeristémy  =  protomeristémy  =  původní  meristémy:soubory  iniciál  embrya  v 
semenech na počátku embryogeneze a po vyklíčení se zachovávají v podobě iniciál apikálních 
meristémů a jejich bezprostředních derivátů 
dělením  iniciál  pod/nad  promeristémem  v  pozdějších  fázích  ontogeneze  vznikají  soubory 
dalších dělivých buněk apikálních meristémů kořene a prýtu; tyto soubory dělivých buněk se 
záhy diferencují a vznikají primární meristémy = prvotní meristémy = prekurzory trvalých 
pletiv 
buňky  vzniklé  dělením  primárních  meristémů  tvoří  trvalá  pletiva  prvotného  (primárního) 
rostlinného  těla;  část  z  těchto  buněk  si  zachovává  dělivou  schopnost  a  u  rostlin  druhotně 
(sekundárně)  tloustnoucích  tvoří  sekundární  meristémy  =  druhotně  dělivé  meristémy (kambium a felogen) 
buňky  vzniklé  dělením  sekundárních  meristémů  tvoří  trvalá  pletiva  druhotného 
(sekundárního) rostlinného těla; sekundárně tloustnoucí rostliny mají primární tělo po krátkou 
dobu;    
 
apikální meristémy (primární meristémy) kořene semenných: 
- produkují buňky vlastního kořene a kořenové čepičky 
- nepodílejí se na větvení kořene, postranní kořeny se zakládají endogenně v pericyklu;  
základní meristém je prekurzorem primárních základních pletiv 
protoderm je prekurzorem primárních krycích pletiv  
prokambium je prekurzorem primárních vodivých pletiv; 
apikální meristémy semenných mají skupiny iniciál, jsou: 
-  otevřené  (nahosemenné,  jedno-  i  dvouděložné):  všechny  části  kořene  vznikají  z  jedné 
skupiny iniciál 
-  uzavřené  (jedno-  i  dvouděložné):  střední  válec,  primární  kůra  (někdy  s  rhizodermis)  a 
kořenová čepička (někdy s rhizodermis) vznikají z rozdílných skupin iniciál;  
většina cévnatých výtrusných má pouze jedinou  iniciálu (často  je větší jako ostatní buňky); 
produkuje buňky vlastního kořene a kořenové čepičky, postranní kořeny se mohou zakládat i 
v endodermis;  
apikální meristémy (primární meristémy) prýtu produkují buňky stonku a obsahují též listová 
primordia = meristematické základy listů  
většina cévnatých výtrusných má pouze jedinou iniciálu (často je větší jako ostatní buňky, je 
silně vakuolizována), výjimečně několik iniciál (vranečky Selaginella); 
nahosemenné mají na vrcholu prýtu dělivé buňky v povrchovém meristému;