01_září
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
I) Bibliografické údaje
Název: Kladivo na čarodějnice
Autor: Václav Kaplický
Vydavatel: nakladatelství Fortuna Libri
Vydání: 1. vydání
Verze: knižní verze
II) Základní informace o autorovi
Václav Kaplický se narodil 28. srpna roku 1895 v Červeném Dvoře (nedaleko Sezimova Ústí). Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře. Odmaturoval v roce 1914 a ten samý rok byl odveden na haličskou frontu. Zde byl 10. srpna 1916 zajat. O měsíc později vstoupil do československých legií a stal se členem Prvního střeleckého pluku. Roku 1918 byl delegátem (zapisovatelem) zakázaného vojenského sjezdu legií, po tomto odhalení byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku. Po roce se vrátil do Československa a stal se zaměstnancem sekretariátu Svazu československých legionářů. Poté pracoval jako úředník na ministerstvu národní obrany. Od roku 1922 se začal věnovat psaní knih. Pracoval v několika nakladatelstvích (př. Pokrok, Čin, Družstevní práce, Melantrich). Od roku 1950 se věnoval převážně psaní historických románů (zejména době husitské a pobělohorské). V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Václav Kaplický zemřel 4. října 1982 v Praze a je pochován na Vyšehradském hřbitově.
Václav Kaplický se zabýval psaním historických románů (např.: Kraj kalicha, Čtveráci, Kladivo na čarodějnice, Nalezeno právem, Život alchymistův), dále je také autorem beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy (např.: Gornostaj, Hvězda na východě).
III) Děj
Kniha začíná svatbou Marie Sattlerové, na které se schází většina Šumperčanů, mezi nimi i děkan Lautner, který je mezi obyvateli velice oblíbený. Na svatbu ho doprovází jeho mladá kuchařka Zuzana Voglicková, ke které se chová skoro jako k vlastní dceři (později se mu to vymstí) – zná ji od jejího útlého věku, kdy ji zachránil při požáru v Šumperku.
Další kapitola knihy nás zavede do kostela v Sobotíně, kde se žebračka Maryna Schuchová (Schuchovka) snaží ukrást posvěcenou hostii. Má v úmyslu ji poté odnést porodní bábě Dorotě Groerové (Groerka), která jí tvrdí, že potřebuje svěcenou hostii, aby jí dojila kráva a na oplátku jí slibuje mouku na lívance. „Trik s hostií“ poradí Groerce stará Davidka. Žebračka hostii nespolkne, ale vyplivne ji do nachystaného ubrousku (viz úryvek), toho si všimne ministrant a upozorní kostelního otce tkalce Bittnera. Sobotínský farář Schmidt je náboženský fanatik a za vším vidí čarodějnictví. Vernířovickou žebračku tedy obviní z čarodějnictví a zařídí, aby byla společně s Groerkou a Davidkou uvězněna na zámku ve Velkých Losinách.
Na losinský zámek byla svolána rada, která měla rozhodnout o dalším osudu zatčených žen. Farář Schmidt navrhl, aby bylo posláno pro olomouckého advokáta Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu (dříve inkvizitor). Boblig pozvání přijal a přijel do Velkých Losin se svým pomocníkem hrbatým Ignácem (Náckem).