06. Arthur Rimbaud - Opilý Koráb

Opilý KorábArthur Rimbaud

Jean Arthur Rimbaud patří do generace prokletých básníků, jeho básnické „povolání“ trvalo pouze 4 roky, mezi jeho 16 - 20 rokem. Rimbaud při psaní svých básní dával důraz na svůj prožitek a fantazii. Místo toho, aby věc, okolí nebo člověka popsal, použil kontrastní metafory, metonymie nebo přirovnání. Nesnažil se přesně popsat prostředí, vsugeroval ho pocity, které při čtení máme, jeho díla jsou výborně zvukově a obrazově propracovaná (často používá onomatopoii – zvukomalebnost). Jeho tvorba vycházela ze zloby a revolty, nesnášel žádné tradice, povrchnost a zbabělost. Odpor k měšťácké společnosti a šokující otevřenost ho dovedly k nenávisti všech hodnot a tabu. Stojí na rozmezí dvou epoch, tradiční a moderní.

Okolnosti vzniku: Báseň vznikala mezi 15. a 19. rokem autorova života. Rimbaud utekl od své matky a žil v Paříži bohémským životem.Tematická část

Námět: plavba lodi po rozbouřeném moři zmítaném vlnami (metafora - koráb je sám lyrický mluvčí)

Žánr: poezie, dekadentní, symbolismus

Postavy: Koráb/Rimbaud

Téma: Báseň Opilý koráb nemá téma, popisuje plavbu lodi po rozbouřeném moři zmítaném vlnami. Autorova hluboká fantazie (halucinace) umožnila to, že báseň je neuvěřitelně popisná, spojení barev a zvuků v jediný celek vytváří pocit rozbouřeného moře nebo naopak moře klidného s vlnkami a papírovou loďkou. Celá básnická skladba vyjadřuje symbolicky plavbu životem s nástrahami i se světlými chvílemi dětství.

Prostředí: Moře, oceán neznámo kde

Kompoziční plán

Jedná se o lyrickou snovou báseň, exotické motivy (př. Koráb), paralela mezi básníkem a korábem.

V básni je důležitý pohyb: pohyb korábu v mořských vlnách, autonomní pohyb jednotlivých básnických obrazů, po sobě jdoucí jeden za druhým. Také pohyb významový, symbolistický – pohyb jako vyjádření neklidnosti básníkova nitra i života. S pohybem narůstá báseň do šíře: koráb pluje klidně po proudu, ale po chvíli se dostává do divokého víru vln (potácí se jako „opilý“), tančí na jejich zpěněných hřbetech, proniká stále hlouběji do nekončícího oceánu, a tak narůstá vzdálenost mezi ním a domovem. Je zde patrný stesk po domově, chvilková nostalgie a vzpomínka na dětství, touha po návratu, malátnost ("vodou opilý koráb").

Děj: Báseň jsem si rozdělila na 3 části (báseň jsem si rozdělila sama, každý si může vyložit báseň jinak. Postřehnout vše, co chtěl básník říci, je nemožné a myslím, že ani on sám nepřemýšlel nad tím, zda se dá z básně poznat vše, co chtěl říci; kdyby ano, tak by se již nejednalo o symbolistickou báseň):

život s matkou - Koráb pluje po řekách (stereotypní život), zbavuje se posádky (jeho matka)

Doba, kdy od matky utekl a užívá si života – Koráb se dostává do moře, unášen vlnami (životem) potácí se na moři jako „opilý“